1.	Produkt - výrobek

1.1.	Výrobek - definice

1.2.	Klasifikace produktů

1.2.1.

Spotřební zboží

1.2.2.

Kapitálové statky

1.3.	Roviny pojmu výrobek = totální výrobek = komplexní výrobek

1.4.	Životní cyklus výrobku

1.4.1.

Zavádění

1.4.2.

Růst

1.4.3.

Zralost

1.4.4.

Útlum

1.5.	Strategie zavádění produktu na trh

1.6.	Výrobková politika

1.7.	Proces vývoje nového výrobku

1.8.	Důvody neúspěchu zavedení nového výrobku na trh

1.9.	Kroky vedoucí k úspěchu nového výrobku

1.10.

Odchylky životního cyklu výrobku

1.11.

Móda

1.12.

Výstřelky

1.13.

Nový život

1.14.

Styl

2.	Cena a cenová politika

2.1.	Faktory ovlivňující výši ceny

2.2.	Možné cíle firem při tvorbě cen

2.2.1.

Poptávkově orientované ceny

2.2.2.

Ceny orientované na konkurenci

2.2.3.

Nákladově orientovaná tvorba ceny

2.3.	Postup při tvorbě ceny

2.3.1.

Cenová strategie nového výrobku

2.3.2.

Tvorba ceny výrobního sortimentu

2.3.3.

Přizpůsobování ceny

3.	Place - distribuce - prodejní cesty

3.1.	Distribuční cesty

3.2.	Organizace prodejních cest

3.3.

Obchod

3.4.	Druhy prodeje - distribuční strategie

3.5.	Faktory ovlivňující výběr distribučních cest

3.6.	Distribuce

4.	Promotion - komunikační mix

4.1.	Propagace - reklama

4.2.	Podpora prodeje

4.3.	Osobní prodej

4.4.	Přímý marketing

4.5.	Public relations - publicita

"3. PLACE – DISTRIBUCE – PRODEJNÍ CESTY

• spojení mezi výrobcem/dodavatelem a spotřebitelem/uživatelem
• souhrn prostředníků a zprostředkovatelských článků

marketingová logistika – délka, náklady a technické zabezpečení distribuce
distrituční politika - dodání výrobku nebo služby na místo skutečného trhu
- zpřístupnění výrobku nebo služby kupujícím

Distribuční cesty:
a) přímé: VÝROBCE/DODAVATEL → SPOTŘEBITEL/UŽIVATEL

Výhody: přímý kontakt a komunikace se spotřebitelem, účinné zpětné vazby a citlivý přístup k zákazníkům, nižší náklady vzhledem a absenci mezičlánků.
Nevýhody: nutnost navázat značný počet kontaktů s velkým počtem partnerů, obtíže při prezentaci výrobku, neekonomičnost dodávek (rozptýlení zákazníků…)

b) nepřímé: VÝROBCE/DODAV. → DISTRIBUČNÍ MEZIČLÁNEK → SPOTŘEBITEL/UŽIV.

Distribuční mezičlánek
• koordinuje vzájemné vztahy mezi výrobou a spotřebou (rozdílný časový rytmus, prostorová
odloučenost výrobců a spotřebitelů)

Typy distribučních mezičlánků:
Prostředníci - zboží kupují a znovu prodávají – stávají se na čas vlastníky
Zprostředkovatelé – vyhledávají pozitivní kontakty, zboží se nestává jejich vlastnictvím
Podpůrné distib. mezičlánky – banky, dopravní organizace, propagační agentury…

Výhody: snížení objemu práce u výrobce i spotřebitele, využití zkušeností, prodej zboží účinnějším způsobem, nižší potřeba finančních zdrojů (není nutné budovat sklady, servis…)
Nevýhody: ztráta kontroly výrobce nad zbožím, neinformovanost o konečném spotřebiteli, riziko neplnění plateb a pohledávek, vyšší náklady na distribuční cesty

Organizace prodejních cest
1) tradiční distribuční systém
• sdružuje samostatné nezávislé subjekty (zákazník si sám jede pro zboží do skladu)
2) vertikální marketingový systém
• spojení všech subjektů, působících na různých úrovních jedné distribuční cesty
• tj. výrobce-velkoobchod-maloobchod-spotřebitel (+ nákupní družstva atd.)
3) horizontální marketingový systém
• tj. spojení dvou nebo více subjektů působících na stejné úrovni marketingové distribuční cesty
• organizace (např. 2 maloobchody) spojují své zdroje, síly a schopnosti k dosažení vyšší účinnosti společným provozováním (např. společné sklady atd.)

Obchod
• obchod jako činnost, jako souhrn institucí
• prodej zboží a to i zboží netradiční povahy a služeb
• obchod se spotřebním zbožím …
Jeho funkce
1. přeměna výrobního sortimentu na sortiment obchodní
2. překonání rozdílu mezi místem, časem výroby a spotřebou"

Čistý text dosahuje cca 20 stran. Práce obsahuje tabulky a schémata.
Práce obsahuje překlepy.