1.

Úvod

2.	Kniha o písmenech a jazycích

3.	Egejské texty mlčí

3.1	Základní krétská písma

4.	Egejské texty hovoří

4.1	Historie písem Egejské oblasti

5.	Egejské texty vydávají svědectví

6.	Kniha o lidech a věcech

7.	Egejský úsvit

8.	Krétský zenit

9.	Pod achajským sluncem

10.	Mykénský soumrak

11.	Útěcha z historie

"Egejský úsvit

První lidé v Řecku byli neandrtálci z doby kamenné (asi 500 000 - 10 000 př. Kr.) Následovali tisíciletí vývoje, ale doopravdy se začalo něco dít až v neolitu. Nejstarší neolitická osada je z roku 6218 ± 150 př. Kr. Nálezy z oblastí ležících více na jih jsou o něco mladší – pol. 6. stol. př. Kr.
Nejproslulejšími doklady řeckého neolitického osídlení se nachází v Tthelasii, kde byly nalezeny známky dvou kultur, nazývaných Seskla a Dimini.
V první polovině 3. tis. se do Egejské oblasti začala dostávat technika výroby bronzu, což znamenalo konec neolitu. Krétu v době bronzové nazýváme „minojskou“, řeckou pevninu „helladskou“ ,ostrovy v Egejské moři „kykladské“. Rozvoj, který zaznamenala egejská oblast měl jednotný ráz pro poměrně široký pás od západního maloasijského pobřeží přes Kyklady až na řeckou pevninu a Krétu. Byly zde rozdíly, ale pravděpodobně se jednalo o stejnou etnickou skupinu. Z výzkumu místních jmen v Řecku a v Malé Asii vyplývá, že jsou si příbuzná. Napadá nás myšlenka indoevropského prajazyka, ale nelze to bezpečně prokázat.
Koncem rané doby bronzové (kolem roku 1900př. Kr.) přišli ze severu předkové indoevropských Řeků a zapříčinily konec mykénské civilizace. Počátky jejich dějin nebyly nijak slavné. Kultura, kterou si sebou přinášeli, byla velice pozadu oproti helladské, kterou zničili. Toto obyvatelstvo středně helladské doby nazýváme Mynyové, podle krále Mynia. Dochované památky, kromě keramiky nebyli nijak pozoruhodné. Střední doba bronzová je v helladsko-kykladsko-trojské oblasti označována jako doba temna. Naopak pro Krétu je to období prvního vrcholného rozmachu. Pod její vliv spadají Kyklady a později ovlivní i helladskou pevninu.

Krétský zenit

Koncem 3. tis. př. Kr. se venkovská sídliště mění v městská s palácem jako správním centrem. Dochází zde k ohromnému rozmachu umění a řemesel, obvzláště pozoruhodná je keramika nazývaná kamarská. Kréta obchodovala s Egyptem a dalšími zeměmi. Obchodníci a řemeslníci cestovali daleko po moři a usazovali se na Peloponésu, Kykladách nebo na maloasijském pobřeží (Milét). Rodila se první námořní politicko-hospodářská moc v historii lidstva tzv. thalassokracie („panství nad mořem“). Bohatství Kréty bylo nezměrné. Krétské paláce nebyly opevněné. Kréta v té době měla takovou převahu nad okolím, že se nemusela obávat útoku. Jedinným problémem bylo zemětřesení, které zasáhlo Krétu třikrát (pravděpodobně). Odtud dělení: období starších a mladších paláců a pozdní doba mínojská. První zemětřesení zničilo Krétské paláce kolem roku 1700 př. kr. druhé kolem roku 1580 př. Kr. a poslední kolem 1400 př. Kr. Po prvních dvou začala horečná aktivita a z trosek starých paláců povstaly nové, ještě honosnější. Poslední však bylo osudné.
Pozdní doba Mínojská je obdobím velkého rozmachu, ale Kréta už není jediným centrem s vyspělou kulturou. Rozvoj zaznamenala i helladská pevnina. Zemětřesení z roku 1580 př. Kr. mělo negativní dopad na obchod. Kréta ztrácela své výsadní postavení. V polovině 15. st. př. Kr. byl Knóssos v rukou Mykénských Achájů. Protože mínojská kultura dlouho dobu ovlivňovala tu mykénskou, udržela si po ovládnutí acháji svou podobu a zůstala nadále mínojskou. Došlo zde k jakémusi oddělení pevninských a krétských achájů.
Achájové ovládli Knossos a nechali zde tabulky s lineárním písmem B, které se více hodilo pro zaznamenávání jejich řeči. Jak to v této době bylo s ostatními paláci není úplně jisté, ale předpokládá se, že nebyli všechny zničeny a nadále používali lineárního písma A.
Co bylo příčinnou konečného zániku paláců na Krétě není známo, nejpravděpodobnější je, že došlo k zemětřesení a dílo zkázy dokončili pevninští achájové, kteří nestáli o konkurenci."