1.	Úvod a cíl práce

2.	Historie prezidentského úřadu v Českých zemích

3.	Státní moc a její dělba v České republice

4.	Postavení prezidenta

4.1	Vznik, trvání a zánik funkce prezidenta

4.2	Předpoklady pro funkci prezidenta

4.3	Způsob volby prezidenta

5.	Akty pravomoci prezidenta

1.	Kontrasignační pravomoci

2.	Výlučné (absolutní) pravomoci

3.

Ostatní

6.	Volba prezidenta České republiky v únoru 2008

7.	Zdroje informací

8.

Poznámky

“4. Postavení prezidenta

„ Prezident republiky je hlavou státu“4. Bližší charakteristiku obsahu tohoto článku nalezneme v čl. 63 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR, který uvádí, že prezident republiky zastupuje stát navenek. Pojem „hlava státu“ vyjadřuje především reprezentativní roli prezidenta. S funkcí hlavy státu souvisí i řada symbolických, ceremoniálních a protokolárních zvyklostí, užívaných v praxi styků mezi státy.. Prezident ovšem vykonává i řadu důležitých funkcí, které mají povahu funkcí výkonné moci, a to s kontrasignací vlády, čímž je zřejmě částečně zdůvodněno umístění hlavy státu v rámci moci výkonné.
Prezident České republiky disponuje řadou samostatných kreativních pravomocí ve vztahu k ostatním ústavním orgánům ČR. Pravomoci prezidenta jsou upraveny v čl. 62 a čl. 63 Ústavy ČR, přičemž čl. 62 obsahuje ty pravomoci prezidenta, ke kterým prezident republiky nepotřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, a čl. 63 ty pravomoci, ke kterým je tohoto spolupodpisu potřeba. To činí funkci prezidenta výraznější ve vztahu k vnitřním funkcím státu. Spolu s funkcí v oblasti obrany ČR tak ústavní pozice prezidenta zřetelně přesahuje její klasickou podobu „slabého“ prezidenta či tzv. formální funkci v parlamentním systému formy vlády.
Také je potřeba zmínit, že dle článku 65 ústavy má prezident trestněprávní imunitu a proto ho „ nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt“5 Dle odstavce 3 výše zmíněného článku prezidenta nelze stíhat ani po skončení jeho funkčního období, za činy spáchané „ po dobu výkonu funkce“6
„ Prezident republiky může být stíhán za velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt“7 Z těchto odstavců ústavy ČR lze tedy pochopit, že prezident je vyjímečná funkce a člověk, který ji zastává, má opravdu vyjímečné postavení ve společnosti.

4.1 Vznik, trvání a zánik funkce prezidenta
Ústava ČR v čl. 57 odst. 1 uvádí, že prezidentem republiky se může stát občan, který je volitelný do Senátu. Zvolen tak může být každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl (minimálně v den konání prvního kola volby) věku 40 let.8 Z tohoto určení vyplývá, že jedinec, který je volen má určité zkušenosti a má jistou vážnost. Popravdě řečeno asi málokdo si dovede představit prezidenta republiky jako mladého „ kluka“. (v dnešním politickém spektru např. ministr školství Ondřej Liška). „ Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou“9 Z tohoto odstavce jasně vyplývá zamezení neúměrnému setrvání jednoho člověka v této funkci.
Mandát prezidenta republiky je pětiletý, začíná dnem složení slibu, jeho přesné znění obsahuje Ústava ČR čl. 59 odst. 2. Jestliže jej prezident nesloží nebo jej složí s výhradou, má to za následek neplatnost volby, resp. konání nové volby prezidenta republiky – čl. 60. "

Práce obsahuje překlepy a hrubé pravopisné chyby. Obsahuje tabulky.
Písemná práce k modulu Základy veřejného a soukromého práva, Nottingham Trent University, BA(HONS) in Business Management.