1.	Pojem statistika

1.1	Statistická jednotka

1.2	Statistické soubory

1.3	Základní vlastnosti statistických jednotek

2.	Rozdělení četností

3.	Intervalové rozdělení četností

4.	Statistické charakteristiky

4.1	Aritmetický průměr

4.2	Harmonický průměr

4.3	Geometrický průměr

4.4	Modus, medián

5.	Charakteristiky variability

5.1

Rozptyl

5.2	Průměrná absolutní odchylka

5.3	Směrodatná odchylka

5.4	Variační rozpětí

"Statistický soubor, statistická jednotka ( a její vlastnosti )
Statistickou jednotkou se rozumí každý prvek souboru, jehož některé vlastnosti jsou předmětem statistického zjišťování ( jsou vzhledem k k ostatním prvkům proměnlivě ), zatímco některé přesně vymezené vlastnosti jsou shodné s ostatními prvky souboru. Statistickou jednotkou může být člověk, zvíře, rostlina, území, událost, období, instituce apod. Právě shodné vlastnosti statistických jednotek dovolují vytvářet statistické soubory. Bez konkrétního vymezení obsahu a cíle statistického zjišťování jsou statistické soubory(podle počtu prvků) teoreticky nekonečné, hypotetické, a tedy i nereálné. Pokud přesně nevymezíme statistické zjišťování obsahově, prostorově a časově, potom je nejsme schopni uskutečnit a vytvořit odpovídající statistické soubory, neboť nevíme, které jednotky do souboru patří. Bez obsahového, prostorového a časového vymezení nemůžeme např. hovořit o souborů výrobků, souboru zaměstnanců, souboru domácností apod., jelikož nevíme, o jaké výrobky, zaměstnance a domácnosti vlastně jde. Jinak řečeno, musíme nejprve rozhodnout, které vlastnosti statistických jednotek jsou shodné, co je statistickým jednotkám společné z obsahového, časového a prostorového hlediska. Například musíme rozhodnout, zda budeme za domácnost považovat i jednotlivé samostatně žijící osoby atd., a tím vymezit domácnost z věcného (obsahového) hlediska. Časové vymezení statických jednotek znamená stanovení rozhodného okamžiku a rozhodné doby. Jde o časový moment, popř. období, určující zahrnutí či nezahrnutí statistických jednotek, které jsou předmětem zkoumání. Zajímáme-li se např. o příjmy a výdaje domácností, musíme stanovit časový interval, ke kterému budeme zjišťování vztahovat.

Prostorovým vymezením musí být při statistickém zjišťování zcela jednoznačně vymezen prostor, nejčastěji území, na kterém se má zjišťování provádět.
Věcné, časové a prostorové vymezení statistického zjišťování jednoznačně určuje soubor všech v dané situaci v úvahu přicházejících statistických jednotek. Soubor všech těchto jednotek považujeme za základní statistický soubor (populaci). Statistické zjišťování zaměřené na všechny jednotky základního souboru nazýváme úplné ( vyčerpávající ) zjišťování. Časté je zjišťování zaměřené jen na část jednotek základního souboru. Toto zjišťování označujeme jako výběrové a odpovídající statistické soubory jako výběrové soubory. Důvodem k výběrovému zjišťování je především okolnost, že základní soubory mohou být tak rozsáhlé, že prozkoumání všech jednotek by bylo příliš pracné, zdlouhavé,nákladné nebo dokonce neproveditelné. Dalším důvodem je i skutečnost, že při náhodném výběru jsme schopni využít některá pravděpodobnostní pravidla k dostatečně spolehlivým a přesným úsudkům o charakteru základního souboru.
Vlastnosti statistických jednotek určitého statistického souboru se snažíme postihnout ( charakterizovat ) statistickými znaky.

Př. č. 1
Statistickou jednotkou je výrobek určité firmy dokončený ve sledovaném měsíci, který vyhovuje stanoveným normám a předpisům. statistické znaky jsou například hmotnost, pracnost , počet vyrobených kusů, počet výrobních dávek, druh materiálu, tvar výrobku…
Jsou-li varianty statistického znaku vyjádřeny čísly, hovoříme o kvantitativním statistickém znaku, zatímco jsou-li vyjádřeny slovy, mluvíme o kvalitativním statistickém znaku."

Práce obsahuje tabulky a vzorce. Čistý text dosahuje cca 17 stran. Práce obsahuje mnoho nadbytečných mezer mezi slovy.