1.	Od počátku do konce 19. Století

1.1	Magdaléna Dobromila Rettigová

1.2	Božena Němcová

1.3	Karolína Světlá

1.4	Tereza Nováková

1.5	Gabriela Preissová

2.	1. čtvrtina 20. Století

2.1	Božena Benešová

2.2	Marie Majerová

2.3	Marie Pujmanová

2.4	Jarmila Glazarová

3.	Poválečné období

3.1	Valja Stýblová

3.2	Jarmila Kolárová

3.3	Jarmila Loukotková

3.4	Ludmila Vaňková

3.5	Věra Sládková

3.6	Zdena Salivarová

3.7	Eva Kantůrková

4.	Ženská literární postavy

4.1

Jarmila

4.2

Márinka

4.3

Dorotka

4.4	Muzikantská Liduška

4.5	Markéta Lazarová

“Karolína Světlá
Představitelka generace májovců. Stála u počátků ženského hnutí a formovala jeho program.
Vlastním jménem Johanna Rottová, jméno podle rodiště svého manžela.
Pocházela z pražské poloněmecké rodiny. Prošla německou výchovou. Národní uvědomění získala od svého učitele P. Mužáka, kterého si vzala. Tvořila pod vlivem Boženy Němcové. Po smrti své jediné dcery pobývá ve Světlé pod Ještědem. Zasáhla jí láska k Nerudovi. Na konci života těžce nemocná.

Její tvorbu rozdělujeme na:
a) Pražskou prózu – vylíčila zde mešťanské prostředí kam proniklo Národní obrození. Napsala román První Češka, povídku Černý Petříček a román Zvonečková královna.
b) Ještědská (venkovská) próza
Vesnický román – vypráví o nešťastném manželství čeledína s ovdovělou rychtářkou. Světlá zde řeší otázku nerozlučitelnosti manželství.
Kříž u potoka – zachycuje osudy několika generací. Jeho osu tvoří myšlenky, že čistá a silná láska a sebeobětování osvobozují milovaného člověka a jeho vášní (prokletí rodiny Potockých).
Kantůrčice – ústředním tématem je zušlechťující výchovný vliv lásky.
Frantína – sociální a náboženská problematika.
Nemodlenec – román ze severních Čech z doby josefínské. Je zde motiv lásky.

Tereza Nováková
Představitelka venkovského realistického románu.
Pocházela z pražské poloněmecké rodiny. Roku 1876 se provdala a odešla do Litomyšle, kde působila 19 let. Po návratu do Prahy redigovala časopisy Ženský svět a také působila v ženském hnutí.
Maloměstský román – líčí zde osudy Havlíčkovi dcery Zdenky.
Romány Na Liborově gruntě, Děti čistého života, Jan Jílek, Jiří Šmatlán a Drašan mají náměty z historie východních Čech. Ideální hodnoty zde ztělesňují muži.

Gabriela Preissová
V realistických venkovských dramatech vykresluje postavy venkovských žen, které se odhodlají k ráznému činu. Své dramata situovala na Moravské Slovácko. Autorka prosazuje právo ženy na štěstí a na život bez pokrytectví. Její Grazdina roba byla zhudebněna a je uváděna pod názvem Eva. Její pastorkyňu proslavil Leoš Janáček."