1.

Úvod

2.	Řím v době jeho vlády

3.	Počátky kariéry

4.	Politická kariéra

5.	Galská válka

6.	Triumvirát

7.	Občanská válka

8.	Caesar jako diktátor a reformátor

9.

Smrt

"Počátky Caesarovi kariéry

V tuto dobu již začala pozvolná, ale stále se zrychlující Caesarova kariéra. Jako devatenáctiletý se připojil k východním legiím a bojoval proti Mothridatovi a pirátům. Plul do Bithýnie ke králi Níkodémovi. (Zde má původ podezření, že s ním měl homosexuální styky.)
Zajímavé dobrodružství zažil při jedné plavbě. U ostrova Farmakúsy ho zajali piráti. Když od něho žádali jako výkupné dvacet talentů, vysmál se jim, že nevědí, koho zajali, a sám jim nabídl padesát talentů. Rozeslal členy své družiny do různých měst, aby sehnali peníze, a zůstal sám s jediným přítelem (lékařem) a dvěma sluhy mezi piráty (Kiliky), kteří patřili k nejkrvelačnějším. Strávil zde 38 dní a vůbec si nepřipouštěl, že je jejich zajatcem. Když si chtěl odpočinout, poslal za nimi sluhu s příkazem, aby tak nehlučeli. Hrál a cvičil s nimi. Dokonce prý zde skládal básně a promluvy, přičemž se piráti stávali jeho nedobrovolnými posluchači. Když ho neobdivovali, vynadal jim, že jsou nevzdělanci a barbaři. Často jim také se smíchem hrozil, že je dá ukřižovat. Piráti se smáli také, ale když Caesara po zaplacení výkupného propustili a on je pronásledoval a dostihl, smích je přešel. Většinu z nich pochytal a skutečně ukřižoval.
Po Sullově smrti se vrátil do Říma a vycítil příležitost k politické kariéře. Pohnal před soud dva Sullovi přívržence pro vyděračství – Dolabellu a Antonia. K jejich odsouzení však nedošlo, ale zato si Caesar získal sympatie obyvatel Říma. Protože Caesar nevěřil v Lepidovi schopnosti, nepřipojil se k jeho pokusům o vytvoření protioptimátské fronty. Později odjel na ostrov Rhodos, aby se zdokonalil v řečnickém umění, pro které měl údajně rovněž podivuhodný talent."