1.

Úvod

2.	Prostorová orientace a základní techniky

2.1.	Pohyb s bílou holí

2.2.	Charakteristika bílé hole

2.3.	Techniky chůze s bílou holí

2.4.	Využití těchto technik v praxi

3.	Pohyb bez hole

3.1.	Chůze s vidícím průvodcem

3.2.	Technika samostatné orientace v prostoru

4.

Závěr

"Pohyb bez hole

Chůze s vidícím průvodcem

Průvodce může být:
a) stálý - patří sem členové rodiny, pedagogičtí pracovníci
b) náhodný - který svou pomoc nabídnou při pohybu na trase

Stálí průvodci by měli být včas a správným způsobem instruováni o zásadách správného průvodcovství. Zásady, které by se měly dodržovat, jsou následující:

Hlavní zásady správné chůze s průvodcem
1) zrakově postižený se drží průvodce ze zadu za paži nad loktem. Průvodcova paže buď volně visí dolů, nebo je mírně ohnuta v lokti. Držení zrakově postiženého musí být sice jisté, ale uvolněné.

2) zrakově postižený jde půl kroku za průvodcem, ale nikdy před ním.
Tak je zaručena optimální bezpečnost i jistota zrakově postiženého. Průvodce upozorňuje na překážky a změny terénu a zrakově postižený tak na ně může včas reagovat. Oba spolu ale musejí aktivně spolupracovat a nerozptylovat se příliš rozhovorem.

3) nevidomý chodí na bezpečnější straně - většinou je dále od vozovky a vyčnívajících
překážek.

Zrakově postižený musí být schopen jít po obou stranách průvodce. Pokud chce změnit stranu, může to udělat i během chůze. Pravou rukou se v tomto případě drží za levé nadloktí průvodce, uvolní sevření, přejede rukou horizontálně po zádech průvodce až k jeho pravé ruce, kterou ZP uchopí pravou rukou.
Pokud je pouze jeden průvodce a několik ZP, drží se následujícím způsobem: Průvodce jde jako první, za jeho levé nadloktí se drží pravou rukou jeden zrakově postižený v odstupu půl kroku. Další ZP drží stejným způsobem ZP před sebou. Za průvodcovo pravé nadloktí se drží další ZP levou rukou. Takto se může za průvodce držet až 6 zrakově postižených klientů a včas mohou reagovat na průvodcovy pohyby. Signály ale v tomto případě musí průvodce dávat v dostatečném předstihu, aby na ně mohli všichni reagovat včas.
Není vhodné, aby průvodce drželi za ruce všichni ZP najednou. Dochází tak ke změně tempa, ZP tak nemohou jít vlastním tempem, musejí cupitat a navíc nemají dostatečný přehled o okolní situaci.
U dětí je toto častý problém. Děti často usilují o to, aby se mohly přímo držet průvodce za ruku. Proto je nutné tuto situaci řešit například formou hry (hra na vláček). Pořadí dětí by se mělo průběžně střídat, aby se nikdo necítit odstrčený."