1.

Úvod

2.	Podstata nákladů na jakost

3.	Náklady na jakost u výrobce

3.1	PAF modely monitorování nákladů na jakost u výrobce

3.1.1

Náklady na interní vady

3.1.2

Náklady na externí vady

3.1.3

Náklady na hodnocení

3.1.4

Náklady na prevenci

3.2	Model procesních nákladů

3.2.1

Náklady na shodu

3.2.2

Náklady na neshodu

3.2.3

Harmonogram zavádění

3.3	Taguchiho model

4.	Náklady na životní cyklus

5.	Společenské náklady na jakost

6.	Sledování efektivnosti

7.	4 etapy týkající se vývoje zabezpečování bezvadné produkce

8.

Závěr

Jedná se o monitoring výdajů vynaložených výrobcem spojených s prevencí, hodnocením a vadami tak, aby bylo dosaženo požadavků jakosti v průběhu marketingového vývoje, zásobování, výroby, instalace a užití zboží.
V této práci popíši tři následující možnosti monitoringu nákladů na jakost u výrobce:
a, využití tzv. PAF modelů,
b, model tzv. procesních nákladů,
c, Taguchiho ztrátová funkce.
3.1 PAF modely monitorování nákladů na jakost u výrobce
PAF je zkratka anglických slov Prevention, Appraisal, Failure a představuje dnes už klasický způsob evidence a vyhodnocování nákladů na jakost. Všechny nákladové položky v podniku spojené s jakostí se zařazují do čtyř základních skupin:
• náklady na interní vady,
• náklady na externí vady,
• náklady na hodnocení,
• náklady na prevenci.

Největším problémem je „zviditelnění“ těch nákladových položek, které jsou dosud skryty v režijních nákladech. Při prosazování metodiky sledování a vyhodnocování nákladů na jakost se obvykle v podniku zjistí potřeby řešit i mnohé další problémy managementu.
3.1.1 Náklady na interní vady
Jedná se o náklady způsobené neshodnými či zmetkovými výkony, zachycené přímo u výrobce ještě před odesláním zákazníkovi. Jsou to náklady vyvolané.
Patří sem zejména:
• ztráty z neopravitelných vad v rozsahu vlastních nákladů výroby (přímý materiál, přímé mzdy, příslušné režie),
• náklady na opravy u opravitelných výrobků (v rozsahu vlastních nákladů opravy),
• ostatní náklady související s řešením neshod (cestovné, manipulace, skladování...).
Nelze však zapomenout ani na náklady ušlých příležitostí a další vyvolané náklady, které můžeme nazvat nepřímými vnitřními ztrátami, kam patří:
• ušlý zisk,
• nadprodukce jako obrana vůči očekávanému rozsahu neshod a zdržení spojená s řešením neshod prodlužují předběžnou dobu a ohrožují spolehlivost příchodu dodávek,
• náklady na zvýšený stav zásob.
3.1.2 Náklady na externí vady
Náklady na externí vady jsou náklady vyvolané. Jsou zachyceny až zákazníkem v době užívání výrobku.
Typickými položkami jsou:
• ztráty z reklamací (slevy z ceny, vícenáklady na opravy nebo na poskytnutí nového bezvadného plnění),
• ztráty z náhrady škody při vadném plnění dodávky a na úhradu případné smluvní pokuty,
• náklady spojené s vyřizováním reklamací (dopravné, cestovné, poštovné atd.),
• ostatní náklady (repasní náklady, soudní spory související s reklamací atd.).

Protože tyto náklady vždy souvisejí se ztrátou důvěry zákazníků, je jejich ekonomický potenciál mnohem větší než u nákladů na interní vady."

Práce obsahuje schéma a graf.