1.	Úvod - Karl Marx

2.	Novinářská činnost

3.	Bedřich Engeles

4.	Marx jako autor

4.1.

Básní

4.2.	Komunistický manifest

5.	Kapitál a v něm řešené problémy

" Pod pojmem kultury společnosti je zpravidla myšlen souhrn materiálních a kulturních hodnot vytvořených lidmi během historického vývoje. Chceme-li posoudit Marxův přínos v této oblasti, je třeba vzít v úvahu, že osobu tohoto německého myslitele a sociálního eformátora veřejnost devatenáctého století vnímala jako jakéhosi fantastu, který působením agitačním, ale hlavně literárním, usiloval o zlepšení životních podmínek námezdně pracujících.
V současné době převládá názor, že rozporuplná osobnost Karla Marxe nesporně významným způsobem ovlivnila duchovní kulturu značné části světa. Je pozoruhodné, že v letošním roce ve Velké Británii byl Marx v internetové anketě rozhlasové stanice BBC vyhodnocen jako největší myslitel druhého tisíciletí. Na dalších místech se v anketě umístily takové osobnosti, jako Isaac Newton, Albert Einstein a Albert Schweitzer.
Tato písemná práce se v podstatě nezabývá Marxovým vlivem na materiální kulturu, (tj. úroveň výrobní techniky, vztahy lidí ve výrobě, způsob bydlení, odívání aj.), což by si vyžádalo další rozbor.
Duchovní kulturu, tj. společenské představy lidí, filosofické názory, názory na vědu umění a morálku Marx ovlivnil značnou měrou, ať již jako stoupenec Hegelův, který později přešel k důsledně materialistické filosofii, a to svou novinářskou a publikační činností, svými studiemi o sociální problematice a národním hospodářství.
Když Marx dosáhl roku 1841 na universitě v Berlíně hodnosti doktora filosofie, obrátili se na něj akcionáři velice vlivného deníku Rheinische Zeitung (Rýnské noviny), zda by nepřijal v těchto novinách funkci šéfredaktora. Marx nabídku přijímá. Tehdy mu bylo necelých 24 let. Ve své funkci úspěšně působí, ale novinám byl dán roku 1843 zákaz vycházení, protože uveřejňovaly na tehdejší dobu příliš pokrokové názory.
Následně pojal Marx s přáteli plán, že budou v Paříži vydávat Německo-francouzskou ročenku. Vyšel však pouze jediný svazek této ročenky v únoru roku 1844 v nákladu tisíc výtisků. Toto první a poslední číslo časopisu, které mělo tloušťku knihy, obsahovalo i dva významné Marxovy články a bylo prodchnuto duchem mladistvého revolučního elánu, což rozběsnilo pruskou vládu.
V této době se Marx seznamuje s Heinrichem Heinem, německým spisovatelem a publicistou, který žil v Paříži. Mezi nimi se vyvine opravdové přátelství. Heine také napsal do výše zmíněné Ročenky báseň proti pruskému režimu. Rovněž se Marx seznámil v Paříži s M. I.Bakuninem, bývalým důstojníkem carské gardy, legendárním uprchlíkem ze sibiřských galejí, který byl teoretikem anarchistického hnutí. Mezi oběma panovalo ostré nepřátelství, neboť Marx považoval Bakunina za neukázněný produkt jeho země. V tomto období se Karel Marx seznamuje s Bedřichem Engelsem. Tito dva mužové se shodli na společných názorech, započali svoji literární, agitační a organizační činnost a již se nikdy neopustili."