1.

Úvod

2.	Teoreticko – metodická část

2.1

Postupy

3.	Vstupní data

4.	Analýza dat

4.1	Hodnota ukazatelů na českou republiku

4.2	Hodnoty ukazatelů A a B rozdělených podle oblastí

4.3	Výpočet parametrů lineární regrese

4.4	Lineární závislost mezi sledovanými ukazateli

4.5	Závislost mezi oběma ukazateli A a B znázorněná graficky

4.6	Zjištění hodnoty reziduí

4.7	Podobnost nelineárních funkcí s lineární regresí

5.

Závěr

"5 Závěr

Prvním krokem bylo zjistit počet obyvatel v České republice a to k námi pozorovaném období – k 1. 1. 2005, kdy tento ukazatel vykazoval hodnotu 10 730 691 obyvatel.
Dále jsem se věnoval pozorování dvou hlavních ukazatelů. První ukazatel označoval podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Jejich nejvyšší počet je zaznamenán v hlavním městě Praha, jelikož má v tomto ohledu nejlepší podmínky, aby zde mohly být zakládány nové školy a odvětví. Navíc Praha má také výhodnější finanční zázemí, aby mohla školskou strukturu rozšiřovat a rozvíjet. Na druhé straně menší počet vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva byl zjištěn v Ústeckém kraji. Druhý ukazatel zvítězil v Praze také. Průměrná mzda obyvatel je jednoznačně mezi všemi českými kraji nejvyšší, nejméně si naopak za své výdělky mohou pořídit obyvatelé Karlovarského kraje. Avšak Praha a ostatní kraje se liší také ve výši cen spotřebního zboží a služeb, což je také nutné zohlednit při porovnávání výší průměrných mezd.
Střední hodnota statistického souboru počtu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je 9,6 % u druhého ukazatele tvoří 20 251,- Kč. Výběrový rozptyl ukazatele A činí 15,75035169 a u ukazatele B 5865836,36. Hodnoty se samozřejmě od sebe dost liší, je to dáno jednotkami ve který tyto ukazatele znázorňujeme. Hodnota ukazuje variabilitu rozdělení souboru náhodných hodnot kolem její střední hodnoty. Směrodatná odchylka u prvního ukazatele je 3,968671276 a u druhého ukazatele má hodnotu 2421,948876.
V dalším bodě jsem rozdělil republiku na 3 územní jednotky – Prahu, Čechy a Moravu se Slezskem. Nejlepší hodnoty opět vykázala Praha a to zřejmě už z výše uvedených důvodů. Počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel tvoří v Praze 22,4 % a průměrná měsíční mzda je 28 260,- Kč. V oblasti Čech jsou hodnoty obou ukazatelů podstatně nižší – ukazatel A zde tvoří pouze 8 % obyvatelstva a měsíční mzda je 19 661,- Kč. Na Moravě a ve Slezsku jsou hodnoty podobné jako v Čechách, a to 9,6 % za první ukazatel a 19 952,- Kč u ukazatele druhého.
Z grafu lineární regrese můžeme vypozorovat, že se jedná o pozitivní korelaci, protože korelační koeficient vyšel vyšší než nula – jeho hodnota byla 0,907258529 a jedná se tak o přímou závislost mezi danými ukazateli, jejichž hodnoty jsou rostoucí. Regresní přímky mají tvar Y = 14941,186 + 553,67x a X = -20,516 + 0,0149y. determinační koeficient je roven 82 %."

Čistý text dosahuje cca 11 stran. Práce obsahuje tabulky, grafy a vzorce, které jsou vloženy jako grafické objekty.
Část práce je ve formátu MS Excel *.xls.