1.

Úvod

2.	Historie servírování

3.	Pravidla servírování

4.	Teorie servírování vs. realita

5.

Závěr

"Rituál starý několik tisíc let. „Baskové tvrdí, že některé z jejich sýrových receptů jsou staré 4 000 let, co by znamenalo, že sýr se začal vyrábět již kolem roku 2000 p. n. l.. Zmínka o sýru se také objevila již v nejstarších dochovaných písemních památkách o starověké civilizaci.“ Tohle tvrzení neodbytně vede k myšlence, že stejně starý musí být tedy i způsob podávání sýrů. Kdy ale můžeme začít mluvit o umění servírování v takovém kontextu, jak si jej představujeme dnes? Na tuto otázku se odpovídá velice těžko, snad by jako základ mohl posloužit údaj z historie. Sýry byli nejdříve produkovány a konzumovány převážně uvnitř klášterů. „První náznak překročení hranic této poměrně uzavřené komunity se objevuje kolem roku 800 n. l., za vlády Karla Velikého ... a sýr se stává královskou pochoutkou, v následujících tisíci letech je vyrobeno stovky odlišných druhů, nejdřív v Evropě, a následně v Evropských koloniích.“ Tady někde můžeme tedy hledat i počátky historie umění jak sýry nejenom vyrábět, ale také správně skladovat, krájet, podávat, kombinovat s dalšími potravinami a není možné opomenout ani znalost kombinace sýrů s nápoji. Vždyť co je to za menu, pokud se na jeho konci nenachází mls v podobě kousku zralého sýru? Tato myšlenka je přímo brilantně zachycena v jedné jediné větě, které autorem je pan Jean Anthleme Brillat-Savarin: „ ... dezert bez sýra je jako krásná žena, která ztratila jedno oko.“
Při návštěvách českých restaurací mívám ale často pocit, že zrovna takovéto krásce hledím tváří v tvář. Neubráním se dojmu, že marně hledám to, co jsem poznala přímo v kolébce gurmánství, ve Francii. Nechci tímto shazovat úroveň české gastronomie, pouze tato část jídelního lístku se jeví jako velice ochuzená (pokud nebereme v úvahu luxusní restaurace), a často omezená na takové sýrové speciality jako je nakládaný hermelín, či pivní sýr. Jistě, i u těchto pokrmů jde o určitý způsob tradičního servírování; jsou vždy doplněny nezbytnými pochutinami, pečivem a samozřejmě tradičním nápojem - pivem. Není to ale skutečně trochu omezená nabídka v porovnání s Francií nebo Itálií?
Co tyto krajiny nabízejí a v české gastronomii chybí? Bez rozdílu kategorie a úrovně restaurace je možné užívat si požitku ze souhry vztahu k jídlu a povolání číšníka/servírky, designu, chutí a nálad, to vše shrnuto v rituálu servírování sýrů. Jaká jsou tedy základní pravidla podávání této lahůdky? Existuje jich nesčetné množství počínajíc plánování nákupu až po odhalení celkového díla před hosty. Zde bych si dovolila uvést svůj vlastní výběr:

1) Jednoznačně naplánujte nákup, vybírejte kvalitní suroviny, berte v úvahu vzájemnou kombinaci nakupovaných potravin. "

Práce obsahuje fotografie.