1.	Přímá a nepřímá demokracie

2.	Morálka v politice

3.	Vláda aristokracie či demokracie

"Masaryk nejprve ukazuje, že dnes je jedinou funkční formou demokracie nepřímá, nikoli přímá. To je jistě správná myšlenka. Na celostátní úrovni by bylo velice organizačně, logisticky a personálně náročné řešit problémy země. Nehledě na to, že o to, aby nad každým zákonem lidé osobně hlasovali, téměř nikdo nestojí. Lze si také lehko představit manipulova-telnost a nahodilost této přímé vlády každého občana. Ovšem na oblastní úrovni, kde si lidé vytváří jednodušeji a přirozeněji názory na dané problémy, by mohlo posílení přímé demo-kracie být prospěšné (například v USA je diskuze o lokálních záležitostech daleko rozsáhlejší).
Jak lze již poznat z úvodního citátu, Masaryk přikládá morálce v politice velký význam. Podle Masarykova pojetí by lidé měli vládnout, protože si přejí dobro, všeobecný prospěch. Věřím, že on to za své vlády chtěl a usilovně se o to snažil. Kdekomu se jistě dnes zdá, že pokud jde dnešním politikům o dobro, tak pouze o jejich vlastní. A proč tomu tak je? Vláda s sebou nevyhnutelně přináší i moc. A kdo má moc, ten má i možnost s ní nakládat ve prospěch společnosti či se snažit ji využít ve svůj vlastní prospěch. Mechanismus, podle kterého se daný člověk v této situaci rozhodne, silně ovlivňuje jeho morální postoj. A tak ten, kdo bez uzardění lže, podvádí svou ženu nebo vstoupil v době normalizace do KSČ (tedy čistě z prospěchových důvodů, v té době bylo jasné, že oficiální politika strany je založena na lži), tedy obecně má nízkou morální úroveň, se pravděpodobně zachová prospěchářsky. Dá se říct, že jeden z důvodů rozdílu politické kultury mezi dnešní dobou a dobou prvorepublikovou je pokles morálky politiků. Problém morálky však není dozajista jen u vládnoucí skupiny. I běžný občan se rozhoduje, zda si vybere politickou stranu čistě pro svůj vlastní prospěch či pro hodnoty, které strana představuje. Autor rovněž upozorňuje, jak je náboženství spjato s morálkou a tedy i s politikou.. Postoj k náboženství, nejniternější přesvědčení o životě a jeho smyslu, hraje samozřejmě obrovskou roli v životě člověka. A z tohoto postoje pak vyplývá vědomí, co je správné a co je špatné, tedy vlastně morální kodex. Sekularizace, která proběhla od dob první republiky, určitě tento kodex silně ovlivnila.
V knize dále první československý prezident obhajuje demokracii, viní aristokracii z toho, že nepracuje a jen vládne místo toho, aby spravovala. Ale musí to tak opravdu být? Vždyť aristokracie je doslova „vláda nejlepších“. Masaryk viděl, jak si tehdejší aristokracie – šlechta žije, a že mnohdy nechává lid dřít a sama se baví. Díky tomu, že se vláda dědila, tak šlechta nebyla vrstvou nejlepších, ale vrstvou bohatých dědiců. Vláda se však nemusí dědit, ale nejlepší jedinci mohou být vybíráni."