1.	Československo v poválečné Evropě

2.	Lidově demokratický režim

2.1.	Ekonomický základ

2.1.1.

Košický vládní program

2.2.	Mocensko politické změny

2.2.1.

Koalice Národní fronty

2.2.2.

Vláda

2.2.3.

Armáda

3.	Parlamentní volby 1946

3.1.	Politické strany před volbami

3.1.1.

Lidová strana

3.1.2.

Národní socialisté

3.1.3.

Sociální demokracie

3.1.4.

KSČ

3.1.5.

KSS

3.1.6.

Demokratická strana

4.	Důsledky parlamentních voleb

4.1.	Rok rozporuplné spolupráce

4.2.	Zemědělská politika komunistů

5.	Rozhodné změny

5.1.	Rozdělený svět

5.2.	Domácí těžkosti

5.3.	Marshallův plán a Československo

6.	Krize Národní Fronty

6.1.	Důsledky sucha

6.2.	Další spory

7.	Tři politické síly

8.	Slovenský podzim 1947

9.	Únor 1948 v Československu

"1. Československo v poválečné Evropě
- rysem poválečné Evropy byl její politický posun do leva, vzestup socialistického proudu, zvýšený vliv socialistických stran
- mocenské zájmy Moskvy způsobily, že středí Evropa přestala jako pojem přechodně existovat
- přítomnost SSSR ve střední Evropě omezovala svobodnou volbu režimu
- SSSR – požadavek likvidace národnostních menšin na územích jím okupovaných
- zahraniční politika ČSR se rodila již za války v emigraci i v domácím odboji:
- její formování bylo převážně dílem Edvarda Beneše
- Beneš věřil v podporu SSSR, ale v jeho nezasahování do vnitřních záležitostí
- 12. 3. 1943 – československo.sovětská smlouva o přátelství a spojenectví – otevírá SSSR cestu do střední Evropy a prostředkem vymáhání podpory ČSR v zahraniční politice SSSR
 obavy ze zasahování Moskvy do vnitřních záležitostí ČSR
- březen 1945 – Stalin ujišťuje, že se do vnitřní politiky ČSR nebude vměšovat
- komunisté chápali spojenectví se SSSR jako politický svazek se socialistickou zemí, která jím bude oporou v prosazování mocenských záměrů
- úsilí exilu o obnovu republiky v předmnichovských rozměrech:
- zajištění před novým Mnichovem
- přílišná až jednostranná orientace na SSSR
- Podkarpatská Rus připadla SSSR (připojena k Ukrajině)
(československá vládní delegace sem ke konci války sice přijela převzít moc, ale
musela území zase opustit)
- tento spor vrhl první stín na československo-sovětské spojenectví
- spor o Těšínsko – březen 1947 nakonec po dlouhých jednáních obnoveno v
předmnichovských hranicích
- ratibořický konflikt – československá armáda obsadila Ratiboř  snaha o donucení
polské (lublinské) vlády o předáni Těšínska  zasahuje sovětská armáda
- nároky na německá území – Kladsko, Ratibořsko, Hlubčicko a Lužici  neúspěšné
(v případě Lužice byli podporováni Lužickými Srby, ale SSSR si připojení nepřálo)
- odstranění národnostních menšin – německé a maďarské nár. skupiny
- princip kolektivní viny menšiny jako celku
- 2. srpna 1945 – dekret zbavující Němce a Maďary československého občanství
- za mezinárodní uznání odsunu se zasazoval Beneš  souhlas VB, USA, SSSR
(prosazeno na postupimské konferenci – srpen 1945)
- mělo být odsunuto na 2,5 mil. Němců"