1.

Úvod

2.

Japonsko

3.	Jižní Amerika

4.	Působení českých misionářů

4.1.	Samuel Fritz z Turnova

4.2.	Tadeáš Xaver Enis z Čekanic

4.3.	Matěj Kukulín

5.

Čína

5.1.	P. Karel Slavíček

"Působení českých misionářů

1644 vydal generál řádu okružní list, že na základě svolení španělského krále Filipa IV. a indické rady mohou ve španělských koloniích působit i misionáři ze zemí mladší větve Habsburského domu, což se stalo impulsem pro jezuity v Čechách. V archivu v Římě lze podle informací nalézt dopisy od 240 českých jezuitů ze 17. a 18. století s žádostmi o vyslání na misie. Nakonec jich v té době působilo v zámoří na 160. Mezi opravdu nejslavnější patří např. Samuel Fritz z Turnova, autor první vědecky přesné mapy Amazonky, která je dodnes uchovávána na jezuitské koleji v Ekvádoru. Precizně vyměřil Amazonku dobovými primitivními měřidly a vyznačil místa, kterým se mají Indiáni vyhýbat. Zemřel v Amazonii jako 71letý stařec. Tadeáš Xaver Enis z Čekanic stál na počátku jezuitských redukcí v Paraguayi a který podal deníkové zprávy o válce mezi Indiány, Španěly a Portugalci v letech 1754 – 1756. Deník pak sehrál i významnou roli ve sporech o úloze jezuitů v tomto konfliktu.
Jedním z misionářů v Jižní Americe, konkrétně na Mariánských ostrovech, byl i Matěj Kukulín. Studoval na universitě ve Vratislavi filosofii, logiku, fyziku a teologii a krom toho si vypěstoval obdiv k misionářům jakým byl i španělský P Luis Diego. Ten působil na Filipínách, kázal uprostřed pralesů v poryvech náhlých bouří a vichrů, postavil osm dřevěných kaplí, z nichž některé odnesl tajfun, zřídil tři školy a zemřel násilnou smrtí, kdy jej probodl jeden „odpadlík“ kopím, právě když bratr Diego dokončil křest umírajícího děvčátka.“
Kukulín získal 1677 doktorát z filozofie a hned v lednu následujícího roku přišla výzva ze Španělska, aby se zájemci hlásili do nových misií v Paraguayi, Mexiku, Chile a na Filipíny. Kukulín se ihned přihlásil a byl vybrán.
Cesta do Tichomoří probíhala dva roky. Nejprve odcestovali do Sevilly, tehdy nejvýznamnějšího evropského přístavu a více než rok se tu učili španělsky a také různé potřebné dovednosti a řemesla, a pak ještě téměř rok čekali na odplutí. Dva měsíce pak trvala plavba do Mexika a na pevninu Mariánských ostrovů vystoupili až téměř rok po opuštění Evropy.
Následně se z pravidelných zpráv, které museli misionáři pravidelně podávat, dozvídáme, že „misionářů a všech náboženských věcí si velice váží, docházejí pilně.dnes už se smějí svým starým bájím a zavrhují je.“ Bohužel už v 80. letech vypukly „vzpoury“, které jsou zdokumentovány ve dvou dopisech Matěje Kukulína, kde popisuje vraždění vojáků i misionářů. Během vzpoury bylo zavražděno pět jezuitů, mezi nimi i jeden Čech – Augustin Strobach, jehož domorodci vláčeli svázaného od obce k obci, aby ho nakonec kdosi praštil kyjem do hlavy a nakonec ho spálili. Nakonec ale Španělé zvítězili. "