1.	Úvod - Volný čas jako fenomén dnešní doby

2.	Rozvoj definice - „Mohu, nemusím“

3.	Řízení volného času - Role státu ve formování volnočasových aktivit

4.	Závěr - Charakteristika volného času

"- ROZVOJ DEFINICE -
„MOHU, NEMUSÍM“

Volný čas nezačíná nutně tam, kde končí pracovní doba. Matka, která se pozdě odpoledne vrátí ze zaměstnání, rozhodně neprožívá chvíle klidu a odpočinku, pokud na ni doma čeká hladová rodina vyžadující teplou večeři a vyžehlené prádlo. Stejně tak dítě, jež se vrátí ze školy se zásobou domácích úkolů, nemůže započítat chvíle strávené nad matematickou úlohou do času hry. Samozřejmě velmi záleží na dispozicích, zájmech, snech, koncepcích života a na životním stylu každého konkrétního člověka. Pracovní a mimopracovní doba však musí být od volného času jasně odlišeny. Definovat pracovní dobu jistě dokáže každý z nás, ale s dobou mimopracovní už to tak lehké není – lidé běžně zařazují některé její složky do svého volného času. Domov, práce a volný čas, zahrnující rovněž chvíle „nicnedělání“, okamžiky zamyšlení se nad sebou samým nebo minulostí, přítomností či budoucností – tyto tři životní oblasti formují příští vývoj osobnosti.
Čas strávený cestou do práce či školy a zpět je však časem mimopracovním; stejně tak doba strávená uspokojováním základních potřeb, jakými jsou spánek či přijímání potravy, vykonávání domácích prací a starost o osobní hygienu. Volným časem rozumíme teprve chvíle, které splňují kritéria odpočinku, zábavy a rozvoje osobnosti. Přesto musíme připustit, že zařazení některých činností do oblasti volného času je relativní, pokud vezmeme v úvahu kulturní a sociální hodnoty a tradice. Rovněž různé typy lidí prožívají nejrůznější aktivity jiným způsobem – to, co pro jednoho představuje ideální relaxaci a zdroj energie, může druhého vyčerpat či frustrovat. Některé děti rády stráví odpoledne nad psaním slohové práce, jiné by tato činnost zoufale nudila. Sportovně stavěný chlapec se může celý týden těšit na návštěvu sportovního kroužku, zatímco pro dítě s nadváhou by se jednalo o pomstu rodičů. Příkladů bychom nalezli skutečně nepřeberné množství, a každý z nás má ze svého dětství jistě nějakou vlastní pozitivní i negativní zkušenost se způsobem trávení volného času a s nejrůznějšími donucovacími prostředky dospělých…
„Volný čas slouží obnově pracovní schopnosti, překonání únavy a vyvážení jednostrannosti zaměstnání.“ A nejenom to; plní také další funkce ve vývoji osobnosti:

1. uspokojuje širokou škálu potřeb – kupříkladu potřebu poznávání či komunikace,
2. dává příležitost k formování vědomostí, dovedností, schopností a mnoha vlastností,
3. slouží k poznání různých druhů činností a oblastí života, což může mladému člověku napomoci při pozdějším výběru povolání,
4. učí jedince využívat volný čas i pro další období života.

Jak jsme již v úvodu této práce zmínili, jeho rozsah v průběhu historie narůstal. Dnes jsme se dostali do takové situace, kdy přemíra volného času vede k nárůstu problematického chování, tedy k agresivitě, pasivitě, zdravotním a psychickým problémům a sociální izolaci. K tomu všemu připočtěme z druhé strany působící výtku, jež se jeví téměř nelogickou vzhledem k výše uvedeným tendencím. Bohužel je tomu skutečně tak - navzdory snahám zábavních pořadů, cestovních kanceláří či konzumentů relaxační hudby máme tendenci považovat volný čas za luxus."