1.

Úvod

2.	Život Henryka Sienkiewicze

3.	Nobelova cena pro Sienkiewicze

4.

Dílo

4.1.	O díle Quo Vadis

"1. Život Henryka Sienkiewicze
Henryk Adam Alexandr Pius Sienkiewicz se narodil 5. května 1846 v malé polské vesnici Wola Okrzejska, která leží v lukovském kraji. Jeho otec byl bohatým statkářem, který se řadil do středního šlechtického stavu.
Sienkiewicz prožil šťastné dětství na vesnici, což se později projevilo nejen v lidových námětech jeho povídek, ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Roku 1863 byl však pro rodinu Sienkiewiczů krizový – jeho otec byl donucen svůj statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do hlavního města Polska Varšavy. Pro Sienkiewicze to byl však paradoxně příznivý zásah osudu – mohl zde studovat své milované dějiny na univerzitě. Právě studium dějin mu poskytlo nejvíce námětů pro jeho pozdější rozsáhlé dílo. Jeho knihy a povídky jsou doslova prodchnuté autorovým hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního milovaného národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.
Kromě studia historie však také, se svou sestrou Katarzynou, ve Varšavě studoval právnickou fakultu, po jejímž dokončení vystudoval ještě fakultu lékařskou a jazykovou školu.
Doba, kdy studoval, byla v Polsku charakteristická obdobím nástupu kritické generace pozitivistů, kteří v té době teprve formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí hodně a rád četl, se velmi úspěšně včlenil do jejich pozitivistické publicistiky a začal psát divadelní recenze i literárně historické studie ve stylu tohoto směru. Brzy zahájil své první pokusy o psaní beletrie (např. povídka Na zmar z roku 1872), které brzy svým významem získaly převahu nad jeho novinářskou tvorbou.
Sienkiewicz velmi rád a často cestoval do zahraničí, čímž si výrazně rozšiřoval své obzory. Již roku 1876 navštívil Německo, roku 1877 Belgii, Francii a Anglii a v témže roce se vydal na dlouhou cestu do Spojených států, kde žil takovým tím volným, romantickým životem uprostřed přírody jižní Kalifornie. Dále navštívil Itálii, Řecko, Turecko a Španělsko a roku 1891 dokonce vycestoval na loveckou výpravu do Afriky.
Rok 1884 byl dalším významným krokem v jeho životě, neboť se stal, jako už v té době velmi populární spisovatel, hlavním redaktorem varšavského deníku Słowo. To už byl autorem mnoha črt, povídek a novel, které byly svým stylem v podstatě realistickými obrazy ze života, ve kterých na jedné straně vykreslil obraz bídy a zaostalosti nižších společenských vrstev a na druhé straně problematické, vnitřními rozpory zmítané postavy inteligentů, snažících se o nápravu současného stavu svého i společnosti jako takové.
Díky svým historickým románům, které oslovovaly široké vrstvy čtenářů se stal velmi oblíbeným a uznávaným spisovatelem doma i v zahraničí. Roku 1900 mu dokonce vděčný polský národ daroval statek Oblegorek, který zakoupil z veřejných darů. Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, univerzit i soukromých osob.
Po vypuknutí první světové války Henryk Sienkiewicz emigroval a usadil se ve švýcarském městě Vevey, odkud organizoval pomoc polským obětem války. Roku 1916 zde pak také v pouhých šedesáti letech zemřel."

Práce obsahuje portrét.