1.	Historie genetiky

1.1.	Mendelovy zákony

2.	Mutace a mutageny

2.1.	Mutace podle rozsahu

2.2.	Mutace podle způsobu vyvolání

2.3.	Význam mutací

3.	Mimojaderná dědičnost

4.	Genetika populací

4.1.	Genetická struktura populace

4.2.	Faktory porušující genetickou rovnováhu

"- výsledky statisticky zpracoval a vyjádřil základní pravidla genetiky – Mendelovy zákony dědičnosti
- při křížení mezi rodiči lišícími se jen v jednom znaku mělo potomstvo F1 vzhled po jednom z rodičů
- znak, který se projevil označil jako dominantní, znak, který se neprojevil označil jako recesivní
- při křížení mezi F1 populací se u potomků ( F2 ) znova objevil recesivní znak
- vysvětlení – různé znaky jsou řízeny geny, které se vyskytují v různých alelách

1.Mendelův zákon = zákon o uniformitě F1 generace
Při křížení rozdílně homozygotních rodičů vznikají fenotypově i genotypově stejní jedinci.

2.Mendelův zákon = zákon o nestejnorodosti F2 generace
Při vzájemném křížení heterozygotů vznikají genotypově různorodí potomci, jejichž genotypový a fenotypový štěpný poměr lze vyjádřit poměrem malých celých čísel.

3.Mendelův zákon
Alely genů ležících na různých chromozómech se rozchází do různých gamet nezávisle na sobě a proto jsou volně kombinovatelné.

PROMĚNLIVOST = VARIABILITA

- tendence k rozlišení potomstva
- příčiny : genetické – segregace chromozómů do gamet, crossing-over, mutace
vliv prostředí – proměnlivost vnější – projevuje se hlavně u kvantitativních
znaků, některé mohou vést i k mutacím

MUTACE PODLE ROZSAHU

- mutace = změna kvality nebo počtu alel ( vznik nových genů )
- mohou zasáhnout různě velký úsek DNA

Mutace genové
- změna DNA v rámci 1 genu – změna pořadí nukleotidů, ztráta jednoho i více nukleotidů, zařazení nového nukleotidu, vznik chemicky pozměněných nukleotidů
- při následném přepisu je pak změněn jeden triplet nukleotidů a může být zařazená jiná aminokyselina nebo pokud je 1 navíc či chybí je změněno čtení informace
- tím se pak gen stává nefunkční nebo vzniká jiná alela ( většinou recesivní )

Mutace chromozómové
- je změněna struktura 1 chromozómu, ale nedotýká se to kvality jednotlivých genů – ztráta 1 či více genů, zdvojení 1 či skupiny genů, změna pořadí, přemístění genů mezi chromozómy, rozlomení chromozómu ( poruchy při segregaci )
- přenos celých genů či skupin mohou způsobit např. viry nebo plazmidy – toto skokové rozšíření genomu může být výhodné pro evoluci

Mutace genomové
- změna počtu jednoho či více chromozómů ( aneuploidie ) nebo i celé sady chromozómů ( polyploidie ) – nemění kvalitu genů ani chromozómů
- většinou vedou k poruše při meióze ( neživotaschopné gamety) či motóze ( porucha funkce somatických buněk )
- je to např. Downův syndrom – ameuploidie – ztrojení 21. chromozomu"