1.

Úvod

2.	Sekundární literatura

2.1.	Kytice z pověstí

2.2.	Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

2.2.1.

Julius Dolanský

2.2.2.

Vojtěch Jirát

2.2.3.

Miroslav Ivanov

2.2.4.

Další literární vědci -Věnceslava Bechyňová, Antonín Grund

3.	Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských

3.1.	První vydání Vybraných bájí

3.2.	Erbenův zájem o lidovou tvorbu obecně a slovanskou literaturou

3.3.	Druhá polovina 40-tých let 19. století - sběratelská činnost

3.4.	Charakteristika sbírky

3.4.1.

Uspořádání knihy

3.4.2.

Znaků lidové slovesnosti

3.4.3.

Erbenovy překlady

3.4.4.

Jazykové a literární prostředky

3.4.5.

Slohová stránka díla

3.4.6.

Hlavní myšlenky díla

4.

Závěr

"Sekundární literatura
Karel Jaromír Erben je znám hlavně jako autor Kytice z pověstí národních, proto byl o toto dílo také největší zájem mezi literárními vědci. Světlo světa spatřila celá řada publikací a monografií studující tento poklad české literatury. I díky Kytici se tak stala další díla Karla Jaromíra Erbena cíli práce literárních odborníků a Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských nejsou výjimkou.
Do skupiny autorů věnujících se tomuto dílu patří Julius Dolanský. 1 Dolanský tvrdí, že kniha má mezinárodně srovnávací funkci. V tomto případě ale nelze o mezinárodní srovnávací funkci hovořit, protože Karel Jaromír Erben přistupoval k různým slovanským subkulturám s různým náhledem, dílo je velmi subjektivní i díky různorodosti zdrojů, ze kterých Erben čerpal. Souhlasit můžeme s Dolanského tvrzením, že „pro českou veřejnost měly daleko větší dosah jeho vlastní pohádkové kreace na lidové náměty, šťastně se v nich rozehrávala tvůrčí fantazie básníka. Erben tak soutěžil s Boženou Němcovou a kouzlem jejich pohádek, kdy oba stojí u základů bohatého fondu pohádkové obrazivosti.“ 2 Vždyť právě Karel Jaromír Erben a Božena Němcová zůstávají klasiky českých pohádek.
Vojtěch Jirát 3 tvrdí: „Erben i Slované jsou posedlí představou osudu“. Karel Jaromír Erben však nezpochybnitelnou víru slovanské kultury v osud a předurčenost ve svém díle Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských úspěšně potlačil na nezbytné minimum a dal tak českým čtenářům, kteří byli velmi ovlivněni katolickou církví, větší šanci k pochopení a poznání především východoslovanské kultury.
Karla Jaromíra Erbena ve svém díle neopomněl ani významný český spisovatel a publicista Miroslav Ivanov, který se zajímal především o historii a literaturu faktu. 4 O životě a dílu Karla Jaromíra Erbena pojednává jeho publikace Karel Jaromír Erben. 5 Podrobně se zabývá historií zájmu Karla Jaromíra Erbena o lidovou tvorbu: „Od 40-tých let se zajímá o pohádky, což souvisí i s romantickým pohledem na slovanskou minulost. Erben chce dokázat po vzoru Šafaříka starobylost slovanského bájesloví, jeho velkolepost, kterou předčí i germánské bájesloví. Jednou z cest, jak to dokázat, je studium lidových pohádek.“ 6 O cílech, které Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských v době svého prvního vydání 7 měly, Miroslav Ivanov tvrdí: „Důležitost díla má být nejen literární, ale i politická – dokazovat příbuznost všech Slovanů a vydávat svědectví, že přese všechny hráze, příkopy a jiné překážky politické jsme i zůstaneme dětmi jedné velké slovanské rodiny.“ 8 „Věty v Erbenových pohádkách jsou krátké, jednoduché, bez dlouhých souvětí, které hovorová řeč příliš nepoužívá. V mnohých pohádkách převažují rozhovory, čímž se napomáhá větší dramatičnosti. Najdeme zde velké množství lidových úsloví a přísloví, které Erben poznal díky sběratelství. Na rozdíl od pohádek Boženy Němcové nenajdeme v knize pasáže citové nebo smyslové, Erben se snaží o vytvoření objektivního pohledu.“ 9 Bohužel rozhovory v některých pohádkách urychlují děj až příliš, takže několikrát zanikne ponaučení, které mělo z příběhu vyplývat.
Karel Jaromír Erben získával pověsti a pohádky korespondencí s literáty z ostatních slovanských států a oblastí."

Práce vypracována pro: Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, Katedra české literatury, Literatura v českých zemích a česká dětská literatura 19. století.