1.	Charakteristiky proudů

1.1	Symbolismus

1.2	Impresionismus

1.3

Dekadence

2.	Prokletí francouzští básníci

2.1	Charles Baudelaire (Květy zla, Zdechlina, O já tě zbožňuji)

2.2	Paul Verlaine (Písně beze slov, Saturnské básně)

2.3	Artur Rimbaud (Opilý koráb, Samohlásky, Huminace)

2.

Anglie

2.1	Oscar Wilde (Obraz Doriana Graye, Jak je důležité míti Filipa, Šťastný princ a jiné pohádky, Ideální manžel)

3.

USA

3.1	Walt Whitman (Stébla přírody)

4.

Německo

4.1	Rainer Maria Rilke (Kniha hodin, Nové básně, Sonety Orfeovi)

5.

Rusko

5.1	Alexandr Alexandrovič Blok (Dvanáct, Verše o krásné dámě)

6.	Česká moderna

6.1

Manifest

6.2	Josef Svatopluk Machar (Comfiteor I.,II.,III., Čtyři knihy sonetů, Tristium Vindobona, Zde by měly kvést růže, Magdalena, Svědomím věků, Boží bojovníci, Satirikon)

6.3	Antonín Sova

6.3.1

Impresionistické sbírky (Květy intimních nálad, Z mého kraje, Soucit a vzdor, Zlomená duše)

6.3.2

Symbolistické sbírky (Ještě jednou se vrátíme, Údolí nového království, Krvácející bratrství, Zpěvy domova)

6.3.3

Próza a romány (Ivův román, Pankrác Budecius kantor, Výpravy chudých)

6.4	Otokar Březina (Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce, Hudba pramenů, Skryté dějiny)

6.5	Karel Hlaváček (Sokolské sonety, Pozdě k ránu, Mstivá kantiléna)

7.	Dekadentní spisovatelé

7.1	Arnošt Procházka (Prostibolo duše)

7.2	Jiří Karásek ze Lvovic (Sodoma, Zazděná okna, Kniha aristokratická, Sexus necans)

8.	Literární kritika¨

8.1	František Xaver Šalda (Boje o zítřek, Duše a dílo, O nejmladší poezii české, Šaldův zápisník, Loutky a dělníci boží, Dítě, Zástupové, Mácha snivec a buřič)

9.	Generace buřičů

9.1	Fráňa Šrámek

9.1.1

Básnická tvorba (Života bído přec tě mám rád, Modrý a rudý, Splav, Rány růže)

9.1.2

Próza (Prvních jedenadvacet, Stříbrný vítr, Tělo, Žasnoucí voják)

9.1.3

Drama (Léto, Měsíc nad řekou)

9.2	František Gellner (Po nás ať přijde potopa, Radosti života)

9.3	Karel Toman (Pohádky krve, Torzo života, Melancholická pouť, Měsíce, Stoletý kalendář)

9.4	Viktor Dyk (I porta inferi, Síla života, Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice, Válečná tetralogie, Devátá vlna, Milá sedmi loupežníků, Krysař, Zmoudření dona Quijota)

9.5

Stanislav Kostka Neumann (Apostrofy hrdé a vášnivé, Jsem apoštol nového žití, Satanova sláva mezi námi, Sen o zástupu zoufajících, Kniha lesů,vod a strání, Nové zpěvy, Rudé zpěvy, Francouzská revoluce, Dějiny ženy, Dějiny lásky, Láska, Srdce a mračna, Sonáta horizontálního života, Bezedný rok, Zamořená léta, Válčení civilistovo, Stříbrný jelec)

9.6	Petr Bezruč (Slezské písně, Kantor Halfar, Maryčka Magdonova)

„ČESKÁ MODERNA
moderna=označení pro moderní lit.proudy z konce 19.st. u nás 90.léta 19.st. – nové um.směry (symbolismus, dekadence,impresionismus)
- na konci 19.st.rozvoj automobilizmu(1 československý automobil Prazdent-Laurent a Klement
- rozvoj filmové tvorby – Jan Kříženecký
- v roce 1895 vychází v časopise Rozhledy Manifest české moderny:sdružil na krátkou chvíli mladé začínající umělce, kteří vytvořili lit.skupinu,kt.pracovala velice krátce, ptže každý z nich byl individualista a vydal se svojí lit.cestou
-v manifestu vyjádřili politický a umělecký program:
1)snahu získat všeobecné hlasovací právo
2)zrovnoprávnění žen
3)svoboda umění – lit.nemá sloužit politickým zájmům a měšťácké společnosti
4)rozvíjet novou lit. vědu a to lit. kritiku
5)každý autor má právo na individuální osobní přístup k lit.tvorbě
-na manifestu se podíleli: Josef Svatopluk Machar, František Xaver Šalda, Antonín Sova,Vilém Mrštík, Josef Šlejhar
- na konci 19.st. se sdružili autoři kolem nově vycházejícího časopisu MODERNÍ REVUE, kt. sdružoval dekadenty- Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Arnošt Procházka
Josef Svatopluk Machar:vůdčí osobnost české moderny, přítel T.G.M. , jeho lit.tvorba byla ještě ovlivněna realismem, žil ve Vídni,po vzniku ČSR se vrací zpět
Comfiteor I.,II.,III.:1.sb. z latinského názvu=Zpovídám se, společenská a politická lyrika, výsměch dívkách z měšťanské společnosti, obsahuje báseň ANTICKÁ KRÁSKA:vzpomíná na 1 lásku,kt. ho okouzlila svou krásou, pozval ji na operu a ona ho šokovala tím, že si dala o přestávce párek s křenem, kritika měšťanských charakterů
Čtyři knihy sonetů:běžný život čes.politiků a společnosti
Tristium Vindobona:žalozpěvy z Vídně, stesk po vlasti a domově=vlastenecká poezie
Zde by měly kvést růže:veršované epické básně, týkají se nerovného postavení mužů a žen,ženy jsou závislí na svých mužích, starají se o domácnost, děti a hospodářství, bývají romanticky založené-romantika končí uzavřením manželství, nejsou šťastné, muži chodí do hospody, jsou jim nevěrní a občas je i bijí, obsahuje báseň TETA:rozhovor tety Sáry a mladé Líny, teta je v manželství nešťastná, muž umírá, chce jít s Línou do ND na hru o lásce
Magdalena:veršovaný román o prostitutce Lucy, seznámí se s Jiřím a ten si ji odvádí na malé město, Jiří pochází ze zámožné rodiny, místní obyvatelé Lucy pomlouvají, ptže zjistí co dělala, nechtějí se s ní bavit ani stýkat, Jiří kandiduje na poslance mladé české strany, Lucy mu nechce stát v cestě jeho polit.kariéry a vrací se zpátky do nevěstince->zde je mnohem šťastnější, morálka mezi prostitutkami je mnohem větší a lepší než mezi obyvateli města
Svědomím věků:básnický cyklus,kt.tvoří 9 sb., obsahuje např. sbírky : Jed z Judey, V záři helénského slunce, inspiroval se Viktorem Hugem a jeho Legendou věků, Jaroslavem Vrchlickým a jeho Zlomky epopeje, porovnává dobu antickou a středověkou, středověk přináší křesťanství,ale antika přinesla rozvoj věd a umění, svobodu člověku, středověk je poznamenán náb. přinášel lidem utrpení a stádání
Boží bojovníci satirické sb.satira tehdejší spol
Satirikon ečnosti a politiků“