1.

Úvod

2.	Teoretické vymezení lidského kapitálu a ekonomického růstu

2.1.	Definice lidského kapitálu

2.2.	Vývoj teorie lidského kapitálu v ekonomické literatuře

2.3.	Tvorba lidského kapitálu

2.4.	Lidský kapitál: mikroekonomický a makroekonomický přístup

2.5.	Lidský kapitál a ekonomický růst

2.5.1.

Neoklasická teorie růstu

2.5.2.

Nová teorie růstu

3.	Soudobý výzkum, metodologie a data

3.1.	Soudobý výzkum – empirická rešerše

3.2.	Metodologie a data

4.	Empirie vlivu lidského kapitálu na ekonomický růst

4.1.	Deskriptivní analýza vlivu lidského kapitálu na ekonomický růst

4.2.	Ekonometrická analýza vlivu lidského kapitálu na ekonomický růst

5.

Závěr

"2.3 Tvorba lidského kapitálu

Jedna z forem kapitálu je lidský kapitál. Splňuje sice definici a vykazuje stejné rysy jako klasický fyzický kapitál, přesto bývá označován za specifický výrobní faktor se zvláštními vlastnostmi. Odlišuje se například v převoditelnosti. Fyzický kapitál lze prodat nebo zapůjčit, což u lidského kapitálu neplatí. Ale jako všechny formy kapitálu i lidský kapitál představuje investice zdrojů v současnosti, aby byly zvýšeny výnosy a produktivita v budoucnu. Také se můžeme setkat s jeho zastaráváním a opotřebováním, proto je důležité investovat a pečovat o lidský kapitál neustále celý život. Lze tedy říci, že člověk je lidským zdrojem a souhrn jeho vlastností a znalostí je lidský kapitál. Ten se v průběhu jeho života akumuluje, inovuje, vytváří hodnoty a také fyzicky a morálně zastarává. Investice do lidského kapitálu představují celý tento proces, jde tedy o všechny náklady a úsilí vynaložené na nabití, zvyšování a prodlužování výnosů z nich. Cílem takových investic je maximalizace čisté výhody při vynaložení daných nákladů, rizika a dosahování výnosů.[16]
Investice do lidského kapitálu tedy mají své výnosy a náklady. Ty mohou být peněžní nebo nepeněžní povahy. Hlavním peněžním výnosem investic do lidského kapitálu je mzda nebo jiný finanční prospěch. Nepeněžními výnosy, označované taky jako psychické, jsou určitá společenská prestiž a uznání, kariérní růst, osobní spokojenost, pracovní prostředí, charakter vykonávané práce apod. Oba druhy výnosů spolu pevně souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Například, je-li jedinec sám se sebou spokojen, podává lepší výkony v zaměstnání, což vede k růstu produktivity a dalším dodatečným výnosům pro něj. Specifičnost lidského kapitálu je také v tom, že výnosy z investic do něho netěží jenom jedinec sám, ale také společnost jako celek. Jde o koloběh, kdy jedinec a společnost investují do lidského kapitálu a i když největší výnosy má jedinec, do kterého se investovalo, jeho například zvýšená kvalifikace a produktivita ovlivňuje následně i výnosy firmy, kde pracuje. Firma potom získává konkurenční výhodu v podobě zaměstnanců vybavených lidským kapitálem a růst konkurenceschopnosti firem má pak pozitivní dopad na celou ekonomiku a společnost. To vede k dalšímu investování do lidského kapitálu a dalšímu růstu výnosů jak pro jedince, tak pro společnost.
Náklady investic do lidského kapitálu vyjadřují míru ušlých příležitostí alternativního užití vstupních zdrojů. Ty můžeme rozdělit na přímé a nepřímé, ale především jsou to finanční prostředky a čas. Náklady na přímé zdroje jsou např. platy učitelů, stipendia, učební pomůcky a knihy. Tyto náklady hradí buď jedinci (student, rodina) ze svých zdrojů, nebo společnost (daňoví poplatníci) z veřejných zdrojů. Náklady na nepřímé zdroje představují hlavně ušlé výdělky během doby studia, což představuje ušlé příjmy studentů a ušlé příjmy veřejných rozpočtů z daňových výnosů, kdyby se jedinec rozhodl dál nestudovat a jít do zaměstnání. Nepřímými náklady jsou také opuštění rodiny při studiu na vzdáleném místě, psychická zátěž při studiu a hlavně čas obětovaný zvýšení svého lidského kapitálu. Transfery jako jsou dotace na jídlo, ubytování apod. v celkovém součtu nepředstavují náklad investic, protože by se uskutečnily i bez studia jednotlivce. "

Čistý text dosahuje cca 49 stran. Práce obsahuje tabulky a grafy.