Aplikace teorie koalic na belgické vládní koalice v letech 1981 - 1995

Kategorie: Politologie

Typ práce: Seminárky/referáty

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Práce se zabývá teorií koalic, kterou aplikuje na belgické vládní koalice v letech 1981 až 1995. V úvodu je definováno vymezení práce, výzkumná otázka, zpracování literatury a další uvedení do problematiky. První kapitola popisuje teorie koalic v návaznosti na racionalitu aktérů. Druhá kapitola se věnuje belgickým politickým stranám ve sledovaném období a zároveň je řadí na pravo-levou škálu. Třetí kapitola obsahuje volební výsledky a následně aplikaci teorie na vzniklé koalice. Závěrem je zhodnocení schopnosti teorie predikovat vznik koalic a racionality aktérů.
Obsah:
1. Úvod
2. Teorie koalic
3. Politické strany
3.1 Belgické strany ve sledovaném období
4. Volby a koalice v Belgii
4.1 Volební výsledky v Belgii
4.2 Aplikace teorie na vzniklé koalice
5. Závěr
6. Literatura a prameny
Úryvek z práce:
"2.1 Belgické strany ve sledovaném období
Prvním ideologickým uskupením, které rozděluje působnost v odlišných částech země, jsou Sociálně-křesťanské strany. Konkrétně se jedná o Křesťansko-lidovou stranu (CVP) a Křesťansko-sociální stranu (PSC). Sociálně-křesťanské strany patří k jedněm ze tří historických stran, které v Belgii působily. Obě tyto strany patřily k významným aktérům a podílely se na každé vládě ve sledovaném období. Úspěšnější je CVP působící ve Flandrech. Zároveň po celou dobu byl premiérem zástupce ze strany CVP. Obě strany jsou považovány za středové, i když CVP se orientuje více na pravý střed (Říchová 2006: 39).
Druhým významným blokem je liberální blok skládající se z Liberální reformistické strany (PRL) a Strany svobody a pokroku (PVV), která byla nahrazena v roce 1992 novou stranou – Vlámskými liberály a demokraty (VLD). Obě strany si dokázaly ve sledovaném období udržet celkem stabilní podporu. PVV a následně VLD lze zařadit k pravému středu. Strana PRL je oproti PVV více pravicová (Říchová 2006: 41).
Poslední strany vycházející z jedné z historických stran jsou strany socialistické. Jedná se o Belgickou socialistickou stranu (BSP) a Socialistickou stranu Belgie (PSB). Podobnost názvu těchto stran není náhodná. Socialistická strana nejdéle odolával rozštěpení na dvě strany reprezentující odlišnou oblast země, protože původní PSB se snažila zachovat unitární stát. V roce 1978 také podlehla tlakům dvou jazykových skupin a rozdělila se na dvě strany. Silnější je valonská PSB, která profituje z většího počtu tradičních voličů a pohybuje se na levém kraji politického spektra. Oproti tomu BSP byla okolnostmi (nedostatek tradičního elektorátu) donucena být spíše umírněnější levicovou stranou. V důsledku špatných volebních výsledků se v roce 2001 sloučila s vlámskou stranou Spirit. Následovalo přejmenování na SP. A – Alternativní socialistická strana (Říchová 2006: 43).
Novým ideologickým uskupením jsou strany zelených, které v 80. letech získaly zastoupení ve sněmovně reprezentantů. Strany Žít Jinak (AGALEV) a Sdružení ekologů pro organizaci původního boje (ECOLO) jsou zástupci postmateriální levice. Obě strany dokázaly postupem času své postavení posilovat a v roce 1991 byly považovány za potencionální koaliční partnery (Strmiska 2005: 133).
Další ideově příbuzné strany jsou Vlámský blok (VB) a Národní fronta (FN). Obě strany patřily mezi krajně pravicové. FN nedokázala dosáhnout významnějšího volebního úspěchu. VB byl úspěšnější a ve volbách v roce 1991 získal 12 mandátů. VB byl spolu se stranou Rossem, která získala ve stejných volbách 3 mandáty, řazen mezi strany proti politickému establishmentu. Rossem byl na rozdíl od VB stranou levého středu (Kunc 2000: 51). Zároveň v Belgii působily strany orientující se pouze na svůj region. Ve Flandrech působil Lidový svaz (VU), která hájil zájmy Vlámů. V oblasti Bruselu působila Frankofonní demokratická strana (FDF) soustředící se na zisk autonomie pro Brusel. V roce 1981 naposledy získala na celonárodní úrovni mandát Komunistická strana Belgie (KPB/PCB), která už ani v předchozích 10 letech nehrála významnou roli (Říchová 2006: 48)."

Tweet

Diskuse