1.

Úvod

2.

Trest

2.1	Účel a funkce trestu

3.	Alternativní tresty

3.1

Definice

3.2	Obecně prospěšné práce jako alternativa

4.	Obecně prospěšné práce

4.1

V Evropě

5.

Závěr

"2.1 Účel a funkce trestání
Trest jako sankce trestního práva je právním následkem nezávažnějšího porušení či ohrožení nejpodstatnějších hodnot společnosti. To, jaké hodnoty jsou takto chráněny a jaké tresty jsou za jejich porušení či ohrožení ukládány, je odrazem kulturní a ekonomické úrovně společnosti, včetně postoje státu k jednotlivci a jeho základním lidským právům a svobodám.
Účelem a funkcí trestání se rozumí důvody, pro které se tresty ukládají a primárně co má být trestáním dosaženo. K dosažení funkce trestu jsou používány mechanismy a prostředky stanovené zákonnými normami, vedoucí k naplnění účelu jednotlivých trestů. Tresty jsou ukládány dle zákonné normy Trestního zákoníku č.40/2009 Sb. účinného od 1.1.2010 za spáchání činů definovaných právě tímto trestním zákoníkem.
Odborná veřejnost zpravidla rozlišuje několik funkcí trestání, které mají svůj význam a svou charakteristiku. Mezi nejzákladnější funkce teorie trestání patří:
• Retributivní teorie (teorie odplaty) – trest je zrcadlovým obrazem spáchaného trestného činu. Účel trestu je spatřován v újmě pachateli, který se ze své svobodné vůle dopouští trestného jednání a musí si být vědom případných následků.
• Teorie odstrašení – jejím základe je snaha odradit pachatele (i potencionálního – tzv. negativní generální prevence) a potažmo celou veřejnost (tzv. pozitivní generální prevence) od páchání trestních činů.
• Nápravná (rehabilitační) teorie – cílem trestu , jeho délky a diferencovaného přístupu je poskytnout odsouzenému dostatečný čas a formy zacházení (dnes i léčebného) k jeho následnému odklonu od kriminální kariéry (tzv. korektivní význam trestu)
• Eliminační (vylučovací) teorie – za cíl potrestání považuje kratší, delší či trvalou izolaci pachatele od společnosti, která mu účinně brání páchat trestnou činnost.
• Restituční (kompenzační teorie) – základem přístupů ovlivňovaných touto kompenzací jsou ohledy na oběť nebo pozůstalé oběti, tzv.viktimologické (viktimologie – věda o oběti) chápání pojetí trestu od trestů alternativních až po odškodnění.
• Smíšené teorie – mnoho států uplatňuje ve své trestní politice smíšené přístupy výše zmíněných teorií ve více či méně vhodné kombinaci jejich vybraných prvků. Smíšené teorie jsou uplatněny i v zákonu o trestu odnětí svobody platném v ČR."

Práce obsahuje poznámky pod čarou, které jsou součástí textu.