1.	Krev - obecně

2	Složení krve

2.1	Krevní plazma

2.1.1

Anorganické látky

2.1.2

Organické látky

2.3	Červené krvinky

2.4	Bílé krvinky

2.4.1

Granulocyty

2.4.2

Agranulocyty

2.5	Krevní destičky

2.6	Hemoglobin

3.	Fyziologie

3.1

Kyslík

3.2	Oxid uhličitý

4.	Srážení krve

4.1	Vlastní srážení krve

5.	Krevní skupiny

6.	Darování krve

7.	Nemoci krve

7.1

Anémie

7.2

Hemofilie

7.3

Leukemie

7.4

HIV

7.5	Vysoký krevní tlak

"1.1 Krev - obecně

Krev je tekutá tkáň, která se skládá z tekuté krevní plazmy a krevních buněk. Spolu s tkáňovým mokem je spojovacím článkem mezi buňkami tkání a vnějším prostředím. V těle obíhá uzavřenou soustavou cév a její pohyb zabezpečuje svou činností srdce, které pracuje vlastně jako čerpadlo.
Metabolismus tkání způsobuje neustálé změny v jejím složení, a jelikož je krve poměrně málo, musí se její vlastnosti neustále obnovovat → obnovována v orgánech, ve kterých dochází ke styku s vnějším prostředím (plíce, ledviny, kůže, trávicí soustava). Funkce krve můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin:
1. transportní funkce krve – rozvod dýchacích plynů, živin(cukry, aminokyseliny,...), zplodin jejich rozpadu, hormonů, vitamínů. Při cirkulaci váže teplo, a má tak vliv na řízení tělesné teploty.
2. specifické funkce – udržování stálého vnitřního prostředí, obranná schopnost krve. Specifické funkce dokáže v plném rozsahu plnit pouze krev.
Tvoří asi 1/13 hmotnosti těla (muž 5 - 6 l, žena cca 4,5 l). Celkový objem je stále regulován přestupem vody z krve do tkání a z tkání do krve. Není rozdělena rovnoměrně, nejvíce je jí v žilách, ve svalstvu a v plicích. Organismus snese bez větších potíží ztrátu krve do 550 ml. Chybějící krev je během několika hodin doplněna tekutinou z tkání a krvinkami ze sleziny. Náhlá ztráta krve nad 1500 ml je životu nebezpečná, ale pomalý úbytek je snáší lidský organismus lépe a přežívá ztrátu až 2500 ml. Z celého objemu je asi 56 % plazmy a 44 % krvinek. Tento poměr se nazývá hematokritová hodnota.

1.2 Krevní plazma

Je tekutá složka krve. Žlutá, vazká tekutina, složená z organických a anorganických látek.

1.2.1 Anorganické látky

Z 90 % tvoří plazmu voda, která je buď vázána na bílkoviny nebo je volná a slouží jako rozpouštědlo dalších látek. 1 % tvoří soli. Nejvíce obsahuje chloridu sodného nebo uhličitanu sodného. Pomáhají udržovat osmotický tlak a pH krve. Vápník je nezbytný pro srážení krve a přesnost nervového vzruchu. V menším množství je v plazmě fosfor, železo, draslík a jód.

1.2.2 Organické látky

Především zastoupeny bílkoviny, které podle chemické stavby rozdělujeme plazmatické bílkoviny na: 1. Albuminy, 2. Globuliny, 3. Fibrinogen.

1. Albuminy
Vytvářejí se v játrech. Jedna molekula je poměrně malá, a proto dobře váže vodu. Stěna kapilár je pro bílkoviny většinou nepropustná, takže v plazmě udržují vodu v krvi a působí i nasávání vody z tkání do krve. Jsou přenašeči enzymů, léků a kovů. Vazba těchto látek zabraňuje rychlému vyloučení ledvinami. Ztráta např. při poruchách ledvin vede k přestupu vody do tkání→ vznik otoků"