1.	Situace v české literatuře v polovině 19. století

2.	Almanach Máj

2.1.	Vítězslav Hálek - Pohádky z naší vesnice

2.2	Jan Neruda- Hřbitovní kvítí, Kniha veršů, Písně kosmické, Balady, Zpěv páteční

2.3	Adolf Hejduk - Cimbál a housle

2.4	Rudolf Mayer - Básně Rudolfa Mayera

2.5	Václav Šolce - Píseň o ruce mozolové

2.6	František Chládek

3.	Generace Ruchovců a Lumírovců - základní rozdíly

3.1	Svatopluk Čech

3.1.1

Epická tvorba - Evropa, Slávie

3.1.2

Písně otroka

3.1.3

Broučkiáda

3.2	Josef Václav Sládek

3.2.1

Básně

3.2.2

Jiskry na moři

3.3	Julius Zeyer

3.3.1

Vyšehrad

3.3.2

Jan Maria Plojhar

3.3.3

Román o velkém přátelství Amise a Amila

3.4	Jaroslav Vrchlický

3.4.1

Sbírky reflexivní lyriky

3.4..2

Sbírky drobné epiky

3.4.3

Lyrika - Eklogy a písně, Okna v bouři

3.5	Karolína Světlá

3.5.1

Vesnický román, Povídky, Kříž u potoka

3.6	Pfleger Gustav Moravský

4.	Venkovská próza

4.1	Tereza Nováková - Drašar

4.2	Karel Václav Reis - Zapadlí vlastenci

"Jan Neruda 1834 – 1891
- Narodil se na Malé Straně v chudé rodině.
- Jeho otec, vojenský vysloužilec z napoleonských válek, pracoval jako kantýnský v kasárnách a později prodával v trafice. Matka byla posluhovačkou – Neruda ji měl velmi rád (Matičce)
- Bydlel v domě U Dvou slunců
- Na Malé Straně žili hlavně úředníci z Pražského Hradu a služebnictvo
- Neruda vystudoval gymnázium (německé a akademické) a poté se dal na studia práv a filozofie. Studium však nedokončil. Začal se věnovat novinařině a literatuře. Učil na reálce.
- Mezi jeho žáky patří Jakub Arbes ( přátelé, Neruda vymyslet název žánrového zařazení Arbesova díla – romaneto = na hranici mezi románem a novelou)
- Po kariéře učitele začíná pracovat jako novinář Tagesbote aus Noumen – pracuje jako lokálkář, sbíral zprávy z Prahy
- 1860 - působí v deníku Čas
- 1865 – Národní listy
- Navštívil Německo, Francii, Itálii a Egypt.
- Profesi obětoval osobní život,neměl manželku,ale udržoval vztah se Světlou (uvedla ho do pražské umělecké společnosti)
- Hřbitovní kvítí /1858/ - básnická sbírka, ve které Neruda ironizuje vše svaté, jako lásku, poezii, rozum a soucit. O smrti zda píše jako o proměně, která neznamená absolutní konec. Kritika tuto sbírku zavrhla a nenašla si ani své čtenáře. Neruda tím přišel o zbytky sebevědomí a o naději na trvalejší existenci.Vliv Heineho a něm.literatury.
- Kniha veršů - sbírka básní, obsahující společenskou kritiku, zařadil do ní i některé básně ze Hřbitovního kvítí. Kniha veršů je komponována do tří oddílů:
o Kniha veršů výpravných –epika,příběhy hlavně se sociální tematikou,Sociální balady.Př. Dědova mísa
o Kniha veršů lyrických a smíšených – intimní lyrika.Nerudova zpověď o problémech,citech. Cykly věnované Otci,Matičce,Anně (věnováno lásce Anně Holinové)
o Kniha veršů časových a příležitostných – vlastenecká poezie,obavy o další osudy Slovenska (jazyková odluka) báseň : Vším jsem byl rád
- Neruda neuznával venkovský patriarchát, který byl blízký Erbenovi. Ve svých verších se soustředil na rozpory v lidských vztazích.
- Písně kosmické - básnická kniha opěvující vesmír (vydána v době,kdy se v Praze konala výstava astronomických úkazů). Neruda opět objevuje smysl svého života, snaží se být optimistou, reaguje na rozvoj vědy a techniky. Oslavuje kosmická tělesa a lidskou touhu po poznání. Objevuje se tu materialistické chápání světa, polidšťuje vesmír (= antropovismus). Vlastenecké verše spojuje s vesmírnými tělesy. Toto dílo vyjadřuje pocity všech májovců.Básně Jak lvové bijem o mříže,Seděly žáky v kaluži"

Práce obsahuje věcnou chybu u názvu díla: místo Jan Maria Plojhar, tak uvádí Jan Maria Plouhat.