1.	Historicko-kulturní kontext

2.	Legionářská literatura

2.1	František Langer - Železný vlk, Předměstské povídky

2.2	Jaromír John - Večery na slamníku

2.3	Rudolf Medek - Plukovník Švec, Zborov

2.4	Josef Kopta - Hlídač č. 47

2.5	Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

2.6	Václav Kaplický - Kladivo na čarodějnice

2.7	Jan Weiss - Dům o tisíci patrech

3.	Meziválečná poezie

3.1	Česká meziválečná poezie - Avantgarda

3.1.1Karel Teige

3.1.2

Devětsil

3.2	Proletářské umění

3.2.1

Jiří Wolker - Host do domu, Těžká hodina

3.2.2

Stanislav Kostka Neumann - Rudé zpěvy

3.2.3

Jaroslav Seifert - Město v slzách

3.2.4

Josef Hora - Pracující den

3.2.5

Jindřich Hořejší

3.3

Poetismus

3.3.1

Vítězslav Nezval- Pantomima, Edison, Na vlnách TSF

3.3.2

Konstantin Biebl - S lodí, jež dováží čaj a kávu

3.4	Surrealismus

3.4.1

Vitězslav Nezval - Nový Ikaros

3.5	Reflexivní a meditativní lyrika

3.5.1

František Halas - Kohout plaší smrt, Staré ženy, Kamenný most

3.5.2

Josef Hora - Máchovská variace

3.5.3

Vladimír Holan

3.6	Básníci katolické orientace

3.6.1

Josef Florian

3.6.2

Jan Zahradníček - Korouhve, Svatý Václav

3.6.3

Bohuslav Reynek

4.	Světová avantgardní poezie

4.1	Futurismus

4.1.1

Filippo Tommaso Marinetti - Osvobozená slova

4.1.2

Velemír Chlebnikov

4.1.3

Vladimír Majákovský

4.2

Kubismus

4.2.1

Guillaume Apollinaire- Alkoholy

4.3

Dadaismus

4.3.1

Tristan Tzara - Manifest dadaismus

4.4	Surrealismus

4.4.1

André Breton

4.5	Expresionismus

4.6	Existencialismus

5.	Meziválečná próza

5.1	Experimentální literatura

5.1.1

Virginie Woolfová - K majáku

5.1.2

James Joyce - Odysseus

5.1.3

Marcel Proust - Hledání ztraceného času

5.1.4

Franz Kafka - Proměna, Proces

5.2	Zážitky z první světové války

5.2.1

Erich Maria Remarque - Na západní frontě klid

5.2.2

Romain Rolland- Petr a Lucie

5.2.3

Henri Barbusse - Oheň

5.2.4

Ernest Hemingway - Stařec a moře, Komu zvoní hrana

5.3

Amerika

5.3.1

Francis Scott Fitzerald - Velký Gatsby

5.3.2

John Steinbeck - O myších a lidech

5.3.3

William Faulkner - Divoké palmy

5.3.4

Jack London - Démon Alkohol

5.4

Německo

5.4.1

Lion Feuchtwanger - Židovka z Toleda

5.4.2

Bratři Mannové - Lidice, Budenbrookovi

5.5

Francie

5.5.1

Antoine de Saint-Exupéry - Malý princ

5.6

Rusko

5.6.1

Michail Bulgakov - Mistr a Markétka

5.6.2

Michail Alexandrovič Šolochov - Donské povídky

6.	Česká meziválečná próza

6.1	Demokratická literatura

6.1.1

Bratři Čapkové - Zářivé hlubiny, Ze života hmyzu

6.1.1.1

Josef Čapek - Kulhavý poutník, Stín kapradiny

6.1.1.2

Karel Čapek - Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Krakatit, Bílá nemoc

6.1.2

Karel Poláček - Vše pro firmu, Muži v ofsajdu, Bylo nás pět

6.1.3

Eduard Bass - Cirkus Humberto, Lidé z maringotek

6.2	Levicová literatura

6.2.1

Marie Majerová - Siréna, Havířská balada

6.2.2

Marie Pujmanová

6.2.3

Ivan Olbracht - O zlých samotářích, Anna proletářka, Nikola Šuhaj Loupežník

6.3	Avantgardní próza

6.3.1

Vladislav Vančura - Rozmarné léto, Markéta Lazarová

6.3.2

Ladislav Klíma - Utrpení knížete Sternenhocha

6.3.2

Richard Weiner

6.4	Psychologická próza

6.4.1

Jaroslav Havlíček- Petrolejové lampy, Ta třetí

6.4.2

Jarmila Glazarová - Advent, Vlčí jáma

6.4.3

Egon Hostovský - Žhář

6.4.4

Václav Řezáč - Černé světlo

6.5	Ruralistická próza

6.6	Katolická literatura

6.6.1

Jakub Deml - Hrad smrti, Tanec smrti

6.6.2

Jaroslav Durych - Sedmikráska

7.	České meziválečné drama

7.1	Kamenná divadla

7.1.1

Jaroslav Kvapil - Princezna Pampeliška

7.1.2

Karel Hugo Hilar - Ze života hmyzu, Loupežník

7.1.3

Karel Čapek v Národním divadle - RUR, Bílá nemoc, Matka

7.1.4

František Langer v Národním divadle - Jízdní hlídka, Periferie

7.1.5

Fráňa Šrámek v Národním divadle -Měsíc nad řekou

7.2	Avantgardní divadla

7.2.1

Osvobozené divadlo

7.2.2

Divadlo D34

8.	Světové meziválečné drama

8.1	Bertold Brecht - Žebrácká opera

8.2	George Bernard Shaw - Pygmalion

9.	Meziválečná literární kritika

9.1

Pravicová

9.1.1

F.X. Šalda

9.1.2

Václav Černý

9.1.3

Ferdinand Peroutka

9.1.4

Katolická kritika

9.2

Levicová

9.2.1

Karel Teige

9.2.2

Bedřich Václavek

9.2.3

Julius Fučík

9.2.4

Záviš Kalandra

10.	Meziválečný film

11.	Literatura v době protektorátu

11.1	Mlčenlivá generace

11.1.1Karel Bednář - Kámen v dlažbě

11.1.2

Jiří Orten - Cesta k mrazu, Ohnice, Elegie

11.2	Skupina 42

11.2.1

Jiří Kolář - Ódy a variace

11.2.2

Josef Kainar - Nové mýty

11.2.3

Jiřina Hauková - Cizí pokoj

11.2.4

Ivan Blatný - Melancholické procházky

"Legionářská literatura
(literature of the Burning Legion)
legionář = voják bojující v cizí zemi, zběh a přeběhlík.
Čeští vojáci naverbovaní za Rakousko-Uhersko nechtěli bojovat proti bratrům Slovanům. Přebíhali proto nejčastěji na stranu Ruska, byli také v Itálii nebo ve Francii.
Legionářská literatura se zabývá tím, co legionáři zažili a viděli na frontách, zaměřuje se především na boje s rudými. Má až dokumentární charakter, vyskytují se krátké slohové útvary (povídky na hranici reportáže, autobiografie) Čeští legionáři se v Rusku slušně vyznamenali (např. V Bitvě u Zborova r. 1917 proti Němcům)
1917: Velká říjnová socialistická revoluce: převrat v Rusku. K moci se dostávají Bolševici (rudí)
1918: Bolševici uzavírají mír s Německem → Z Čechů se stávají nepřátelé. Chtějí se dostat domů, přes západní fronty, kde je válka se ale nedostanou. Putují po Transsibiřské magistrále na východ do Vladivostoku, kde je spojenci mají vyzvednout. Často se střetávají s Bolševiky. Domů se dostanou až roku 1920, kdy se situace v Rusku uklidnila.
František Langer
(1888 – 1965)
významný dramatik, po válce psal pro Národní i Vinohradské divadlo. Patří ke generaci bratří Čapků (podobná tvorba, významná dramata jako Čapci)
původně lékař. Po dokončení univerzity odešel na frontu a přidal se k ruským legiím jako vojenský lékař. Po návratu se věnoval dramatické tvorbě pro Vinohradské divadlo a psal kratší povídky. Roku 1939 odešel do Francie. Když padla, přesunul se do Anglie. Zde opět působil jako vojenský lékař. Po roce 1945 se vrátil do Československa. Nebyl zakázaným autorem, ale jeho knihy byly v útlumu, nevycházely.
1) legionáři, válka
Železný vlk - naše první ozbrojená lokomotiva, povídková kniha (obsahuje 7 povídek) - název podle stejnojmenné povídky vyšla r. 1920 a měla obrovský ohlas. Zájem trval až do r. 1933, kdy se válečné knihy nesměly vydávat. Má dokumentární charakter: až na hranici reportáže. Zachycuje příběhy legionářů. Co zažili, prožívali a viděli. Nevyskytují se popisy bojů, ale spíše obyčejných věcí, situací a banalit: stesk po domově, vzpomínky na rodinu, soudržnost českých vojáků, bratrství, hrdinství, odvaha, jdou do boje a zemřou za druhého, hlad Postavy mají určitý typ: člověk, co se snaží odlehčit situaci a pobavit, obětavý člověk atp.
Smrt v píscích - v Asijské poušti za 1. sv války
Zajatci jsou deportování do karantény v poušti. Mají údajně choleru. Jsou různé národnosti – Češi, Poláci. Lze zde dobře pozorovat českou soudržnost (snaha ukázat ukázkové vlastnosti českého člověka). Objevuje se také solidarita, kdy se jeden Žid staral o nemocné a pohřbíval je, i když sám umíral. Kdo ale zakopal jeho? Tedy, všude je jen samá poušť a oni se tam nemůžou ani hýbat vedrem. Zásobování je mizerné. Když navíc ten hodný pán zásobovač zjistí, že mají choleru, už není zásobování žádné. Jsou bez jídla a vodu mají v daleké nádrži, kam dvakrát denně chodí. Nejprve se neprojevují žádné příznaky cholery, pak ale všichni zemřou. A toho jednoho posledního Čecha pustí, ať chcípne radši v poušti.
Velká Vánoční povídka
v místnosti, kde vojáci o Vánocích vzpomínají, jak to chodí doma na Vánoce Nejsmutnější děj ze všech: Projevuje se stesk, vzpomínky. Vojáci jsou duchem doma u stolu, mají vidiny...
Realita je kapánek jiná. Realita je válka!
Příběh Kratochvílův
O tom, jak válka člověka zdrsní. O tom, jak se z maminčina mazánka po válce stal drsný chlapák"

Práce je ve formátu Adobe Acrobat (*pdf). Práce obsahuje obrázky. Čistý text dosahuje cca 68 stran.
Práce je doplněna ukázkami z některých vybraných děl spisovatelů. Pozor na hovorovou a nespisovnou češtinu, dokonce i vulgarismy.