1.

Úvod

2.	Proč nespokojeni?

3.	Učitelé by měli být spokojeni

4.	Změny v závislosti na zvýšení platů

5.	Dlouhodobé hledisko

5.1	Poptávka po studiu

5.2	Vliv médií

5.3	Působnost zahraničních firem

5.4	Kvalitní pracovní síla

5.5	Vzdělávání

6.	Možné mikroekonomické jevy

6.1	Školení,školící centra, kvalifikace

6.2	Větší zájem firem

6.3	Zahraniční investice

7.	Shrnutí bodu 1 až 4

8.	Zvýšení důchodu/větší útraty

8.1	Užitečnost

8.2	Změna vnímání užitečnosti

8.3	Normální/podřízené zboží

8.4	Útraty za exkluzivnější zboží

9.	Shrnutí bodu 8

10.

Závěr

10.1	Dvojí dopad

10.2	Další dopady

11.	Literatura

"3. Z dlouhodobého hlediska to naopak znamená:
3.1. zvýšení poptávky po tomto velice lukrativním zaměstnání, nemusím se zmiňovat o tom, že tuto profesi nemůže jít dělat každý ZŠ, ba ani středoškolák, ale většinou pouze VŠ. Je tedy v tomto směru více než jasné zvýšení zájmu o studium, zvýšení kvality informovanosti, inteligence a to vše díky penězům, které by po úspěšném . Proto přeci studujeme, baví nás to a chce mít v životě větší podíl na statcích a výrobních faktorech.

3.2. protože média v dnešní době mají jednu velkou moc, můžeme při tomto jevu pozorovat jednu zvláštnost, která se do týdne objeví po celém světě: Češi svým učitelům zvýšili plat o 100%. To teoreticky znamená, časem převedeno do praxe, to, že vyvoláme větší zájem zahraničních firem o vstup na náš trh.

3.3. Proč? Už teď mají v ČR působnost zahraniční firmy, které si cení vzdělanosti našeho lidu (viz: v Praze největší zásilková služba na světě DHL /prohlášení zahraničních investorů. Společnost DHL v Praze vybudovala jednu ze svých největších center do kterého mimo jiné za poslední dobu plánuje investovat něco kolem 5 mil. korun - http://www.hbi.cz/hbipress/projekt/hledej.asp . Další velkou významnou firmou „uznávající vzdělanost Čechů“ je Honeywell v Brně, Bosch Diesel v Jihlavě nebo Matsushita v Plzni).

3.4. Ještě pořád jsme a dlouho budeme pro velkou část Evropy kvalitní, levná a kvalifikovaná pracovní síla. Tenhle potenciál se stává lákadlem pro spoustu firem. Je ovšem možné, že výše uvedené období jednou skončí a díky špičkovým školitelům budeme firmy spíše lákat na kvalitní vzdělanost a infrastruktury.
(Ekon. zařízení, která mají pro hosp., založené na dělbě práce, základní funkci, slouží všeobecnému zajištění existence. V zásadě lze rozlišovat materiální, institucionální a personální infrastrukturu. K materiální infrastruktuře patří dopravní, komunikační, zásobovací zařízení, zařízení na likvidaci odpadu, vzdělávací, výzkumná, vědecká, zdravotní i zařízení sociálního a kulturního charakteru. Společnými znaky jsou dlouhá životnost, vysoká kapitálová náročnost, nedělitelnost, imobilita a zvláště externí efekty, podporující regionální hospodářský růst. Z toho se vyvozuje, že jsou plánování, vytvoření a provoz materiální i. veřejnými úkoly. K institucionální infrastruktuře patří forma komunálního uspořádání, organizační struktura správy a vybudování instančních cest soudnictví, pod personální i. spadá úroveň vzdělání, pocit zodpovědnosti a výkonnost obyvatelstva.)

3.5. Zvýšením důchodů učitelům, vyvolá velký předpoklad, že si začneme vzděláním našeho lidu budovat v zahraničí reputaci, která se bude neustále zvyšovat. Z toho vyplývá větší zahraniční zájem firem a tedy větší zájem o studia našeho lidu nejen z řad mé generace. Dá se říci, že je to uzavřený okruh."

Práce obsahuje několik tabulek a grafů. Délka čistého textu je cca 8,5 stran.