1.	Maastrichtská kritéria a jejich plnění nově vstupujícími zeměmi

1.1	Kritérium cenové stability

1.2	Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

1.3	Kritérium veřejného deficitu

1.4	Kritérium hrubého veřejného dluhu

1.5	Kritérium stability kurzu měny

2.	Nástroje hospodářské konvergence

2.1	Koordinovaná hospodářská politika

2.2	Regulace schodku veřejných financí

2.3	Regulace veřejného zadlužení

3.	Tabulky plnění nových členských států

4.	Novinové články

4.1	Česko může přijmout euro nejdříve v roce 2013

4.2	Topolánek: Vláda zveřejní datum přijetí eura 1. listopadu

4.3	Liberální polská vláda chce, aby se eurem začalo v zemi platit v roce 2012.

4.4	Maďarský premiér kritizuje kritéria pro přijetí eura

5.	Seznam literatury

"Každá země žádající o vstup do Hospodářské a měnové unie musí v dostatečném předstihu prokázat schopnost plnění tzv. maastrichtských kritérií definovaných Smlouvou o EU.

Kritérium cenové stability
Kritérium cenové stability znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace, sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míry inflace tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (ukazatel používaný pro měření vývoje cenové hladiny v zemích EU).

Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu (v průběhu jednoho roku před šetřením) nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu těch členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů s přihlédnutím k rozdílným definicím v jednotlivých členských státech.

Kritérium veřejného deficitu
Kritérium veřejného deficitu určuje, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nesmí překročit 3 procenta. Výjimkou jsou případy, kdy buď tento poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se referenční hodnotě blíží, popř. překročení referenční hodnoty pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstal blízký referenční hodnotě. Veřejný deficit znamená deficit vztahující se k ústřední vládě včetně regionálních a místních úřadů a fondů sociálního zabezpečení, s výjimkou komerčních operací definovaných v Evropském systému makroekonomických účtů.

Kritérium hrubého veřejného dluhu
Kritérium hrubého veřejného dluhu stanoví, že poměr vládního dluhu v tržních cenách k hrubému domácímu produktu nepřesáhne hranici 60 %. Výjimkou je opět situace, kdy dochází k dostatečnému snižování tohoto průměru, a ten se uspokojivým tempem blíží ke stanovené referenční hodnotě. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn dluhů v nominálních hodnotách na konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými odvětvími státního sektoru, jak je definován u kritéria veřejného deficitu."

Práce obsahuje tabulky. Čistý text dosahuje cca 5 stran.