1.	Literární památky starověku

1.1	Mimoevropská literatura

1.1.1

Epos o Gilgamešovi

1.1.2

Bible

1.2	Antická literatura

1.2.1

Řecká literatura attického období

1.2.2

Řecká literatura archaického období

1.2.2.1

Homér - Ilias a Odyssea

1.2.2.2

Aischylos

1.2.2.3

Sofokles

1.2.2.4

Eurípidés a Aristofanes

1.	3 Římská literatura

1.3.1

Vergilius

1.3.2

Ovidius

1.3.3

Caesar

2.	Ústní lidová slovesnost

2.1	Literární druhy a žánry

2.1.1

Lidová epika - mýtus

2.1.1.1

Mýtus o Prométheovi

2.2	Dělení epiky

2.2.1

Prozaické

2.2.1.1

Pohádky - Němcová, Čapek, Andersen

2.2.1.2

Pověsti - Jirásek, Erben

2.2.2

Veršované

2.2.2.1

Lidové balady - Erben

2.2.2.2

Baladická próza - Olbracht, Vančura

2.3	Lidová lyrika

2.3.1

Písně

2.3.2

Zaklínadla, zaříkadla

2.3.3

Pranostika a pořekadla

2.4	Lidové drama

2.4.	Božena Němcová - sběratelka

3.	Vývoj literárního jazyka u nás a základní díla naší literatury do 14. století

3.1	Literatura staroslověnská- 2. pol. 9. století

3.1.1

Proglas

3.1.2

Legendy

3.1.2.1

Život Konstantinův a Metodějův

3.1.3

Překlady

3.2	Literatura staroslověnská a latinská - 10. století až 1.pol.11.století

3.2.1

Legendy - staroslověnská Život sv. Václava a Kristiánova legenda

3.3	Literatura latinská - 12. století

3.3.1

Kosmova kronika

3.4	Literatura česká - 13. a 14. století

3.4.1

Glosy

3.4.2

Alexandreida

3.4.3

Kronika takřečeného Dalimila

3.5	Demokratizace literatury - 2. pol. 14. století

3.5.1

Tkadleček

3.5.2

Dřevo sa listem odieva

3.5.3

Podkoní a žák

3.5.4

Mastičkář

4.	Literatura doby husitské a ohlas husitství v literární tvorbě 19. století

4.1	Husovi předchůdci

4.2

Jan Hus

4.2.1

O církvi

4.2.2

Knížky o svatokupectví

4.2.3

Výklad Viery, Desatera a Páteře

4.2.4

Dcerka a Listy z Kostnice

4.2.5

O pravopise českém

4.3	Období během husitských válek

4.3.1

Charakteristika husitů

4.3.2

Hádání Prahy s Kutnou Horou

4.3.3

Kronika Vavřince z Březové

4.4	Období polipanské

4.4.1

Petr Chelčický

4.5	Ohlas husitství v tvorbě 19. století

5.	Ideál všestranně rozvinutého člověka v umění

5.1	Renesance (věda, malířství, literatura)

5.2	Italská renesanční literatura

5.2.1

Dante Alighieri

5.2.2

Francesco Petrarca

5.2.3

Giovanni Boccacio

5.3	Francouzská renesanční literatura

5.3.1

Francois Villon

5.4	Španělská renesanční literatura

5.4.1

Miguel de Cervantes Saavedra

5.5	Anglická renesanční literatura

5.5.1

William Shakespeare a jeho základní dramata

5.5.2

Sonety

5.6	Česká humanistická literatura

6.	Barokní umění a dovršení pobělohorské kulturní tradice v naší literatuře

6.1	Definice baroka

6.2	Literatura v době baroka

6.2.1

Jan Amos Komenský

6.2.2

Bedřich Brídel, Adam Michna z Otradovic, Bohuslav Balbín

7.	Věk rozumu, ideál životní vyrovnanosti v literatuře a odvrat od něj

7.1	Klasicismus

7.2	Literatura

7.2.1

Pierre Corneille

7.2.2

Moliére

7.2	Osvícenství

7.2.1

Voltaire

7.2.2

Jean Jacques Rousseau

7.3	Preromantismus

7.3.1

Friedrich Schiller

7.3.2

Johann Wolfgang von Goethe

8.	Počátky české novodobé vědy a umění v době obrozenecké

8.1	Charakteristika doby

8.2	Fáze defenzivní - Jan Dobrovský

8.3	Fáze útočná - Josef Jungmann, František Palacký, Jan Kollár, František Čelakovský

9.	Romantická revolta proti rozumu a řádu

9.1	Romantismus

9.2	Anglický romantismus - George Gordon Byron, Walter Scott

9.3	Romantismus v USA - Edgar Allan Poe

9.4	Francouzský romantismus - Viktor Hugo

9.5	Český romantismus - Karel Hynek Mácha

9.6	Ruský romantismus- Alexandr Sergejevič Puškin

10.	Počátky realismu v české literatuře v období bachovského absolutismu

10.1	Karel Havlíček Borovský

10.2	Božena Němcová

10.3	Karel Jaromír Erben

11.	Realismus v české a světové literatuře

11.1	Realismus a jeho znaky

11.2	Emil Zola a jeho naturalismus

11.3	Francouzský realismus

11.3.1

Honoré de Balzac

11.3.2

Guy de Maupassant a Gustav Flaubert

11.4	Anglický realismus

11.4.1

Charles Dickens

11.5	Ruský realismus

11.5.1

Fjodor Michajleovič Dostojevskij

11.5.2

Lev Nikolajevič Tolstoj

11.5.3

Nikolaj Vasiljevič Gogol

11.6	Český realismus

11.6.1

Karel Václav Rais

11.6.2

Alois Jirásek

12.	Literární generace 2. poloviny 19. století

12.1	Májovci - Jakub Arbes, Karolína Světlá

12.2	Ruchovci - Josef Václav Sládek, Svatopluk Čech

12.3	Lumírovci - Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický,

13.	České divadlo a drama od počátku do 1. světové války

13.1	Josef Kajetán Tyl

13.2	Ladislav Stroupežnický

13.3	Gabriela Preissová

13.4	Alois a Vilém Mrštíkovi

14.	Negace měšťanského světa v evropské a české literatuře v přelomu 19. a 20. století

14.1	Charles Baudelaire

14.2	Arthur Rimbaud

14.3	Paul Verlaine

14.4	Impresionismus

14.5	Symbolismus

14.6

Dekadence

14.7	Mladší generace 90. let

14.7.1

Fráňa Šrámek, František Gellner, Viktor Dyk, Karel Toman

15.	Avantgardní umělecké směry 20. století a jejich odraz v české literatuře

15.1	Kubismus a futurismus

15.2	Dadaismus a expresionismus

15.3	Surrealismus český a světový

15.3.1

Vitězslav Nezval a Guillaume Apollinaire

15.3.2

Devětsil

15.3.3

Poetismus

16.	Poezie jako obraz společenských poměrů v dob mezi válkami

16.1	Proletářská poezie

16.1.1

Jiří Wolker

16.2

Poetismus

16.2.1Konstantin Biebl

16.2.2

Vitězslav Nezval

16.2.3

Jaroslav Seifert

16.3	František Halas

16.4	Vladimír Holan

16.5	Literatura za okupace

16.5.1

Jiří Orten

17.	Hlavní proudy a osobnosti české meziválečné prózy

17.1	Česká meziválečná próza

17.2	Válečná tematika

17.2.1

Jaroslav Hašek

17.3	Sociální próza

17.3.1

Ivan Olbracht

17.3.2

Vladislav Vančura

17.3.3

Karel Čapek

17.3.4

Karel Poláček

17.3.5

Franz Kafka

18.	Odhalování složitosti a krás světa v české poezii po roce 1945

18.1	František Hrubín

18.2	Ivan Blatný

18.3	Jiří Kolář

18.4	Josef Kainar

18.5	Miroslav Florian

19.	Vývojové tendence české prózy po roce 1945

19.1	Charakteristika doby

19.2	Arnošt Lustig

19.3	Ladislav Fuks

19.4

Ota Pavel

19.5	Ludvík Vaculík

19.6	Milan Kundera

19.7	Josef Škvorecký

19.8	Bohumil Hrabal

19.9	Vladimír Páral

20.	České divadlo a drama století

20.1	Voskovec a Werich na scéně

20.2	Vývoj divadel podle desetiletí

21.	Humor a satira jako nástroj společenské kritiky

21.1	Definice satiry a středověké satirické skladby

21.2	Karel Havlíček Borovský

21.3	Svatopluk Čech

21.4	Karel Čapek

21.5	Karel Poláček

21.6	Osvobozené divadlo

22.	Mladý hrdina v proměnách literatury

22.1	Homérské eposy

22.2	Rysy romantického hrdiny

22.2.1

William Shakespeare

22.2.2

Karel Hynek Mácha

22.2.3

Fjodor Michajleovič Dostojevskij

22.2.4

Erich Maria Remarque

22.2.5

Ernest Hemingway

23.	Český spisovatel světového významu - Karel Čapek

23.1	Bibliografie

23.2	Stěžejní díla - Matka, Továrna na absolutno

23.3	Utopická díla - Krakatit, R.U.R

23.4	Povídková tvorba

23.5

Cestopisy

24.	Válečná tematika v české a světové literatuře 20. století

24.1	Německo - Erich Maria Remarque

24.2	USA - Ernest Hemingway, Joseph Heller

24.3	Francie - Roman Rolland

24.4	Rusko - Ivan Bunin, Michal Bulgakov

24.5	Neorealismus- Alberto Moravia,

24.6	Reakce na válku

24.6.1

Arnošt Lustig

24.6.2

Ladislav Fuks

24.7	Válečná próza 70. let

24.7.1

Ota Pavel

25.	Světová literatura 2. pol. 20. století

25.1	Existencionalismus

25.1.1

Jean Paul Sartre

25.1.2

Albert Camus

25.2	Absurdní drama

25.2.1

Samuel Beckett, Eugene Ionesco

25.2.2

České absurdní drama - Václav Havel

25.3	Neorealismus ve filmu a v literatuře

25.3.1

Visconti, Rossellini a De Sica

25.3.2

Alberto Moravia

25.4	Postmodernismus

25.4.1

Umberto Eco

25.5	Magický realismus

25.5.1

Gabriel Garcia Márquez

25.6	Literatura v USA

25.6.1

Joseph Heller

25.6.2

William Styron

25.7	Beat Generation

25.7.1

Jack Kerouac

25.7.2

Allen Gingsberg

25.8	Literatura v Rusku

25.8.1

Alexandr Solženicyn

25.8

Fantasy

25.9.1

J.R.R. Tolkien

25.9.2

Terry Pratchett

25.9	Utopie a sci-fi

25.9.1

Ray Bradbury

"8. POČÁTKY ČESKÉ NOVODOBÉ VĚDY A UMĚNÍ V DOBĚ OBROZENECKÉ
NÁRODNÍ OBROZENÍ
- vzniklo v 70 létech 18. stol. - 40 letech 19. stol., střed asi roku 1848
- je to národní hnutí za vytvoření novodobého českého národa (v lidech probuzí cítění, že jsou příslušníci českého národa)
- obrození bylo spojeno se snahou vytvořit spisovný jazyk, spisovnou kulturu, vědu

Marie Terezie zavádí reformy a pokračuje v nich Josef II., který v roce 1781 zrušil nevolnictví a jezuitský řád a vydal toleranční patent - náboženská svoboda. Tím se mohli poddaní volně stěhovat a dávat své děti na studia = ve městě se přestěhovávali lidé česky mluvící do poněmčených měst. Nositeli bylo české měšťanstvo (buditelé), řemeslníci, zemědělci, obchodníci i v počátcích šlechta.

Fáze obranná (defenzivní) - do 18. století
- charakteristický je pro ni:
- zájem o historii - připomíná slavné minulosti českého národa
- zájem o český jazyk
- teoretický - vycházejí obrany českého jazyka (např.: Balbínova národní obrana, vydána F. M. Pelclem), zdůrazňují potřebu češtiny a vědecké zkoumání českého jazyka
- vědecký - zkoumání českého jazyka

Jan Dobrovský (1753 - 1829)
- studovat teologii, členem Jezuitského řádu (do jeho zrušení)
- byl rektorem tzv.: generálního semináře pro výchovu kněží na Hradisku v Olomouci
- studijní cesty - Švédsko, Rusko, soukromý vědec, osvícenský vědec
- nejvýznamnější osobnost obrozené literatury na přelomu 18. a 19. století
- typická je pro něj snaha objevit pravdu bez ohledu na to, nakolik je příjemná a doložit je spolehlivými důkazy (viz počátky tvorby - v latinském pojednání dokázal, že zlomek
evangelia sv. Marka uchovaný v Praze není originál, ale pozdější kopie
- fakta viděl v souvislostech, snažil se vidět jejich zákonitosti ačkoli příliš nevěřil v úspěch národního hnutí a další uplatnění češtiny ve vědě a náročné literatuře (sám psal latinsky a německy), svými pracemi vytvořil předpoklady pro její další rozvoj
- pozitivně přijímal českou tvorbu lid, proto se snažil o ustálená tehdy již velmi rozkolísané jazykové normy

- díla:
- Zevrubná mluvnice jazyka českého - psána německy, vychází z Bible Kralické
- Dějiny českého jazyka a literatury - psána latinsky
- Německo-český slovník - 2 díly
- Základy jazyka staroslověnského - psána latinsky, zbytek německy
- tímto dílem spolu s dalšími drobnějšími pracemi o
slovanských jazycích se stal zakladatelem Slavistiky
= věda a slovanských jazycích a literaturách


Počátky novočeského divadla:
- mělo velký význam pro rozšiřování češtiny
- existovala kočovná divadla (loutkář Matěj Kupecký), ale i stálá divadla
- střediskem divadelního života byla Praha
- divadlo na Kopkách - hrálo se německy
- založeno Stavovské divadlo - hrálo se německy a 1x týdně česky
- bylo otevřeno divadlo Bouda - bylo na Václavském náměstí, kde se hrálo pouze česky,
ale i v roce 1789 bylo zavřeno kvůli financím
- bylo nouze psát česky psané texty a tím pádem se překládalo - Moliér, Schiller - hry se počeštily
- Václav Thám - nejvýznamnější osobnost, herec, režisér, dramaturg, dramatik"

Práce je kompilační a obsahuje velké množství překlepů a věcných chyb. Například Boris Gotunov - místo Boris Godunov; Barunka Panková- místo Barunka Panklová; Paní Borarijová- místo Paní Bovaryová, kněz Koniáž- místo kněz Koniáš; Pujmanové román Lodě na křižovatce- místo Lidé na křižovatce aj. Práce je psaná v odrážkách. Rozsah jednotlivých otázek je cca 5 stran.