1.

Úvod

2.	Co je to steampunk?

2.1	Průkopníci steampunku

2.2	Vývoj steampunku ve 20. století

3.	Filmová zpracování

3.1	Zahraniční produkce

3.2	České filmy

4.	Steampunk a počítačové hry

5.	Steampunk a jeho různá pojetí

6.	Seznam literatury

7.	Obrazové přílohy

„Steampunk jako žánr je obecně vhodným tématem pro úvahu už jen proto, že jeho samotná definice je velice mlhavá a nejasná, místy dokonce rozporuplná, jinými slovy: prakticky neexistuje. Význam tohoto slova je totiž často velice subjektivní, spjatý s emocemi a vnímáním konkrétních osob a v komunitě jeho fanoušků je pak tento fakt zdrojem nekončících dohadů a diskuzí, které však mimo jiné podněcují ke vzniku zajímavých myšlenek často zdaleka přesahujících původní rámec. Položme si tedy otázku, co to je steampunk? Samotný termín vznikl zřejmě modifikací známějšího kyberpunku, který kromě svých filosofických aspektů tvoří zejména charakteristický podžánr sci-fi. Kyberpunk je specifický situováním děje do blízké budoucnosti s prostředím a politickou situací extrapolovanými ze současného stravu společnosti s důrazem na její problematické aspekty zejména na ty vyplývající ke vztahu k technice. Objevují se zde prvky nihilismu a odcizení jedince v hi-tech megalopolích, který obvykle svůj „skutečný“ život tráví v kyberprostoru [1]. Často je zde zobrazen svět plný morálních paradoxů vzniklých širokou aplikací technologií jako klonování, umělé implantáty, umělá inteligence a kyberprostor do společnosti ovládané často autoritářským, technokratickým či vyloženě antihumanistickým režimem. Standardní životní prostor drtivé většiny populace je tvořen rozsáhlými „předměstími“ s mizernou životní úrovní, kde bují drogy a kriminalita, což tvoří tradiční atmosféru kyberpunkových děl. Mezi průkopníky kyberpunkové literatury lze směle zařadit např. Williama Gibsona s jeho dílem Neuromancer. Ze známých filmů patří mezi kyberpunkové klasiky Blade Runner (1982)
režiséra Ridleyho Scotta či japonské anime z r. 1995 Ghost in the Shell, které do hloubky vystihuje kyberpunk i s jeho filosofickými aspekty. Inspiraci kyberpunkem lze postřehnout i v komerčně veleúspěšném Matrixu (1999).
Nahrazení předpony kyber výrazem pro páru (angl. steam) pak naznačuje, že kybernetické
technologie utvářející podmínky v prostředí fiktivního světa jsou zde v našem případě akorát
nahrazeny technologiemi páry. Takovýmto rozborem lze tedy objasnit lingvistické kořeny předmětu této úvahy. Je však takto objasněn i jeho význam? Jedna z četných „definicí“ steampunku ho popisuje jako prostředí viktoriánské éry, kde informační a technologická revoluce začala o sto let dříve. Pára je hlavním zdrojem energie jak pro analogické počítače, tak pro mechanické roboty včetně případné umělé inteligence. Jako dopravní prostředek zde dominuje železnice, s veškerým svým kouzlem supících lokomotiv a potem se lesknoucích svalnatých topičů. Svým způsobem se jedná alternativní běh dějin paralelní k současnosti. Některé metody identifikující steampunk pokládají za klíčovou přítomnost vzducholodí, ozubených koleček a více či méně šílených vědátorů. Jednoznačně steampunkový image zajistí bezprsté rukavice, cibulové hodiny a letecké brýle (angl. goggles).“

Úvaha z VUT v Brně z Fakulty informačních technologií pro předmět Filozofie a dějiny techniky. Práce je ve formátu Adobe Acrobat (*pdf). Součástí práce jsou i obrazové přílohy. Čistý text dosahuje cca 3 strany.