1.	Vyšší nervová činnost, smyslové funkce

1.1	Nižší a vyšší nervová činnost

1.2	Reflexní děje

1.3	Chuť, čich, kožní čití

1.4	Sluch a statokinetické čití

1.5

Zrak

2.

Ekologie

2.1	Základní ekologické pojmy

2.2	Abiotické složky prostředí

2.3	Biotické složky prostředí

2.4	Ekosystém a zvláště chráněná území

2.5	Příklady zvláště chráněných rostlin a živočichů

„ČICH
= je to pravděpodobně nejstarší smysl, který reaguje na molekuly chemických látek rozpuštěných ve vzduchu à během dýchání prochází vzduch přes čichové buňky, které reagují na ty látky rozpuštěné ve vzduchu a vzruchy jsou vedeny do mozku (čichové centrum je v mozkové kůře), kde vzniká čichový vjem, který mozek interpretuje jako vůni nebo zápach
è čichové buňky jsou umístěny ve sliznici, která pokrývá horní stranu dutiny nosní à tato oblast se nazývá čichový dvorec a je pokryta miliony malých čichových buněk è každá čichová buňka má asi tucet jemných chloupků (řasinek), které vyčnívají do vrstvy hlenu, který zvlhčuje řasinky a slouží jako lapač pachu (plynové substance pachu se rozpouštějí právě v hlenu, který obklopuje řasinky)
è čich funguje jako varovný systém a sběratel informací à varuje nás před nebezpečím a poskytuje nám cenné informace o vnějším světě; hraje také důležitou úlohu v sexuální přitažlivosti
è čich velmi úzce souvisí s chutí, i jejich receptory jsou si podobné à např. při rýmě zjišťujeme, že máme oslabený nejenom čich, ale také chuť

• KOŽNÍ ČITÍ (neboli HMAT)
= je to smysl, který je lokalizovaný na povrch těla – do kůže
è umožňuje pomocí receptorů v kůži získávat informace od okolí dotykem à v kůži se nachází několik hmatových receptorů – tj. receptorových buněk, které jsou různě specializované à hmat zahrnuje vnímání tlaku, tepla, chladu nebo bolesti
è hustota receptorových buněk se v různých částech těla liší – například nejvíce jich je na konečcích prstů a na špičce jazyka (nejcitlivější místa hmatu), naopak nejméně jich je na zádech
è nesmírně užitečné jsou receptory pro bolest, protože bolest je něco jako ochranný vjem, který obrací pozornost k postiženému orgánu a chrání nás tak před ještě větším poškozením
è mimořádně vyvinutý hmat mají slepci, dokáží hmatem rozeznat tvary písmen jemně vytlačených do papíru à učí se zvláštní abecedu z vyvýšených bodů – zvanou jako BRAILLOVO PÍSMO à toto písmo funguje na principu plastických bodů vyražených do papíru, které čtenář vnímá hmatem

Tělíska v kůži:
• MEISSNEROVA TĚLÍSKA = hmatová tělíska, jsou to receptory dotyku – jsou uloženy ve škáře (jsou běžné v kůži na konečcích prstů a chodidel – reagují na lehký dotek)
• KRAUSEOVA TĚLÍSKA = jsou to tělíska chladu, jsou to receptory, které vnímají chlad – jsou uloženy také ve škáře
• RUFFINIHO TĚLÍSKA = jsou to tělíska tepla, jsou to receptory, které vnímají teplo – jsou uloženy také ve škáře
• VATER – PACINIHO TĚLÍSKA = jsou to tělíska tlaku, jsou to receptory, které vnímají změny tlaku – jsou uloženy v podkožním vazivu (jsou uložena např. ve svalech, šlachách, v kloubních pouzdrech)
• TĚLÍSKA PRO VNÍMÁNÍ BOLESTI = jsou to volná nervová zakončení, která se nacházejí ve škáře, jsou to receptory bolesti a jsou dožité kvůli upozornění na škodlivé vlivy

è MECHANORECEPTORY = vnímají dotek a tlak (MEISSNEROVA, VATER – PACINIHO TĚLÍSKA)
è TERMORECEPTORY = zjišťují rozdíly teplot mezi tělem a prostředím (KRAUSEOVA, RUFFINIHO TĚLÍSKA) “

Práce obsahuje tabulky, obrázky a schémata. Čistý text je cca 21 stran. Rozsah jednotlivých otázek je cca 13 stran.