1.	Racionalismus

2.	René Descartes

2.1.

Život

2.2.	Metodická skepse

2.3.

Jsoucno

2.4.	Existence Boha

"Jsoucno – svět tvoří podle Descarta dvě na sobě nezávislé substance, duchovní (res cogitans) a hmotná (res extensa). Toto východisko se nazývá dualismus. Duchovní substance je bytím nezávislým, soběstačným. Atributem této substance je myšlení. Její důkaz je právě v sebejistotě našeho myšlení a v ideji Boha. Vedle myšlení existuje mimosubjektivní rozprostraněný hmotný svět objektů. Ten je na duchu nezávislý, homogenní, fungující jako dokonalý mechanismus; rozkládá se v prostoru a její vlastností je rozlehlost → vlastnosti této substance vyjadřují pojmy geometrie (kartézská soustava souřadnic). Hmotou jsou tedy jen prostorová tělesa. Součástí tohoto světa je i lidské tělo (pitva), těla všech zvířat, rostlin i svět neživý. Zvířata ani nižší organismy duši nemají, proto bijeme-li zvíře, necítí bolest, a naříká-li, je to stejné, jako bijeme-li do kláves klavíru, který reaguje pouze mechanicky. Hmota je totožná s prostorem, neexistuje „prázdný“ prostor, suma pohybu je tedy neměnná (Descartes tak předznamenal zákon zachování energie). Nad oběma substancemi stojí tzv. neomezená substance - Bůh, jejich tvůrce i koordinátor jejich spolupůsobení.
Existence boha (idea nekonečné, všemocné a vševědoucí bytosti) nemůže pocházet z vnímání vnějšího světa, ani si ji člověk nemohl vytvořit sám, neboť nelze předpokládat, že by dokonalejší věc pocházela z věci méně dokonalé. Navíc metodou člověka je metoda pochybování, ale znát je více než pochybovat – tedy člověk má v sobě apriori ideu, co je dokonalé bytí – je dána od boha. Bůh je dokonalý a dokonalejší je existovat než neexistovat. Myšlení je důkaz existence boha. Pokud nejsem já dokonalý, nemohu mít myšlenku dokonalé bytosti; já jsem omezený a nemůžu chápat něco, co je absolutní (bůh); bůh je, ale jeho existence závisí na mém myšlenkovém souhlasu. Bůh je, protože je argumentovatelný – chladný kalkul, ne víra, ta se dá snadno zpochybnit → bůh ustupuje z vědy. Idea boha je odvozená od autonomie mé jsoucnosti → stačí popřít důkaz boha a bůh zmizí.
Pouze člověk je bytost, v níž se spojují jinak neslučitelné principy: res cogitans (duch, duše, myšlení) a res extensa (tělo, hmota). Descartes se domníval, že se tak děje v podvěsku mozkovém, šišince. Zvířata ani nižší organismy duši nemají, proto bijeme-li zvíře, necítí bolest, a naříká-li, je to podobné, jako když člověk tluče do kláves klavíru, který reaguje pouze mechanicky.

schéma

Descartes je považován za otce moderní filozofie. Do filozofie vnesl zásadní problém novověké filozofie, který označujeme jako subjekt-objektový rozštěp, totiž jaký je vzat mezi subjektivním prožíváním světa a jeho objektivní existencí."

Práce obsahuje jedno malé schéma.