Ruchovci a lumírovci - výpisky z přednášek ze SŠ

Kategorie: Literatura

Typ práce: Zápisky z hodin

Škola: nezadáno/škola není v seznamu

Charakteristika: Výpisky heslovitě seznamují s dvěma výraznými literárními skupinami české literatury – ruchovci a lumírovci. Charakterizují období, ve kterém působili, zabývají se historickým kontextem a jejich jednotlivými znaky. Největší část práce představuje vybrané autory, zejména jejich život a díla, která dále stručně popisuje.
Obsah:
1. Charakteristika období
2. Mladočeši vs. staročeši
3. Vstup nové generace do literatury
4. Ruchovci (Škola národní)
5. Lumírovci (Škola kosmopolitní)
6. Ruchovsko – lumírovská generace
7. Vznik nových časopisů
8. Ruchovci
8.1 Svatopluk Čech
8.1.1 Poezie
8.1.1.1 Husita na Baltu
8.1.1.2 Adamité
8.1.1.3 Roháč na Sioně
8.1.1.4 Evropa a Slavie
8.1.1.5 Ve stínu lípy
8.1.1.6 Václav z Michalovic
8.1.1.7 Lešetínský kovář
8.1.1.8 Jitřní písně a Nové písně
8.1.1.9 Písně otroka
8.1.2 Próza
8.1.2.1 Pravý výlet pana Broučka do měsíce
8.1.2.2 Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století
8.1.2.3 Hanuman
8.1.2.4 Jestřáb kontra hrdlička
8.2 Eliška Krásnohorská
8.2.1 Hubička
8.2.2 Tajemství
8.2.3 Čertova stěna
9. Lumírovci
9.1 Josef Václav Sládek
9.1.1 Básně
9.1.1.1 Na hrobech indiánských
9.1.1.2 Jiskry na moři
9.1.1.3 Selské písně a znělky
9.1.1.4 České písně
9.1.1.5 Starosvětské písničky a jiné písně, Směska
9.1.1.6 Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky
9.2 Julius Zeyer
9.2.1 Vyšehrad
9.2.2 Karolinská epopeja
9.2.3 Román o věrném přátelství Amise a Amila
9.2.4 Jan Maria Plojhar
9.2.5 Dům U Tonoucí hvězdy
9.2.6 Tři legendy o krucifixu
9.2.7 Radúz a Mahulena
9.3 Jaroslav Vrchlický
9.3.1 Lyrická poezie
9.3.1.1 Z hlubin
9.3.1.2 Rok na jihu
9.3.1.3 Eklogy a písně
9.3.1.4 Dojmy a rozmary
9.3.1.5 Poutí k Eldorádu, Hudba v duši
9.3.1.6 Okna v bouři
9.3.2 Epická poezie
9.3.2.1 Zlomky epopeje
9.3.3 Próza
9.3.3.1 Barevné střepy, Loutky
9.3.4 Drama
9.3.4.1 Drahomíra, Bratři, Knížata
9.3.4.2 Noc na Karlštejně
9.3.4.3 Hippodamie
Úryvek z práce:
"• RUCHOVCI (ŠKOLA NÁRODNÍ)
- SVATOPLUK ČECH (1846 – 1908)
- český básník, prozaik, novinář, právník a především cestovatel, který se proslavil tzv. broučkiádami – příběhy pana Broučka, v 70. a 80. letech naplňoval představu reprezentativní národní poezie, své vlastenecké založení zdědil po otci
- narodil se v Ostředku u Benešova v rodině hospodářského úředníka, studoval na gymnáziu v Litoměřicích a v Praze absolvoval práva (právní koncipient), právní praxi vykonával krátce a věnoval se literární tvorbě – dvacet let vede beletristický měsíčník Květy (přidává sem i svoje příspěvky), kromě toho psal do Lumíru, Světozoru a Národních listů
- hodně cestuje – navštívil Kavkaz, Dánsko, Chorvatsko, Polsko, Itálii a Francii – žil v Obříství u Mělníka, ale konec života strávil v Praze na Skalce (nikdy se neoženil), byl pohřben s velkou slávou na Vyšehradě – jména ulic v Praze
- POEZIE:
- Husita na Baltu (1868)
- báseň – historický epos, se kterým Čech debutoval v almanachu Ruch, dlouhá báseň, silný dojem vojska a běsnícího moře (Baltu), připomíná v ní světovou slávu a bojovnost husitských předků, bouře lidských a přírodních vztahů (srovnání husitů s normálními lidi dnešní doby, kteří jsou spíše ubozí – husité měli odvahu, současníci jen zbabělost)
- Adamité (1873)
- epopej, pozadí má historický námět (náboženská sekta adamitů rozprášena husitskými vojsky v čele s Žižkou), připomínka aktuální společenská problematika a otázky druhé poloviny 19. století, velká fantazie, Jirásek – Proti všem
- Roháč na Sioně (1899)
- nedokončené veršované drama, Roháč je husitský hejtman, který je nakonec popraven – hlavní myšlenkou je věrnost ideálů, za které je hrdina odhodlán položit život, sympatie s radikálními tábority, Jirásek – Roháč
- Evropa (1878) a Slavie (1882)
- rozsáhlé alegorické básně s námětem revolty, řeší se zde dobově aktuální společenské problémy (otázky národnostní, politické, rovnoprávnostní…), hlavní myšlenkou je spojení Slovanů v případě nouze
- Evropa je název lodi, na níž jsou převáženi vězni (revolucionáři) z Paříže do vyhnanství, názorové spory mezi nimi vyvrcholí zkázou lodi. Slavie je také alegorický název lodi, na které se shromáždí zástupci slovanských národů, semknou se pod velením Rusa a přemůžou vzbouřenou posádku – anarchistický revoluční živel,
- Ve stínu lípy (1879)
- lyrickoepický cyklus sedmi idylických veršovaných povídek, nejčtenější a nejzdařilejší díla, epos na návrat Čecha domů – do české krajiny, povídky jsou vlastně vzpomínky autora na dětství prožité v Peruci
- obsahuje sedm povídek podávaných různými vypravěči (typickými představiteli českého venkova), kteří se scházejí pod lípou u hostince a svými zážitky si krátí nedělní odpočinek, starosvětská atmosféra českého venkova
- Václav z Michalovic (1880)
- básnická skladba o chlapci vychovaném jezuity, který se proti nim vzbouří, když se dozví, že je synem českého pána popraveného v roce 1621 na Staroměstském náměstí a matky, která byla zbavena majetku, období z doby pobělohorské"

Tweet

Diskuse