1.	Situace ve společnosti

2.

Umění

3.	Rozvoj filozofie a přírodních věd

3.1	Arthur Schopenhauer

3.2	Friedrich Nietzsche

4.	Impresionismus

5.	Symbolismus

6.

Secese

7.

Dekadence

8.	Novoklasicismus

9.	Unanimismus

10.

Francie

10.1	Prokletí básníci

10.1.1

Charles Baudelaire

10.1.1.1

Květy zla

10.1.1.1.1

Splín a ideál

10.1.1.1.2

Pařížské obrazy

10.1.1.1.3

Víno

10.1.1.1.4

Květy zla

10.1.1.1.5

Revolta

10.1.1.1.6

Smrt

10.1.1.2

Malé básně v próze

10.1.2

Paul Verlaine

10.1.2.1

Saturnské básně

10.1.2.1.1

Mudrci dávných dob

10.1.2.1.2

Nevermore

10.1.2.1.3Můj důvěrný sen

10.1.2.1.4

Noční efekt

10.1.2.2

Galantní slavnosti

10.1.2.3

Básnické umění

10.1.2.4

Romance beze slov

10.1.2.5

Prokletí básníci

10.1.3

Jean Arthur Rimbaud

10.1.3.1

Opilý koráb

10.1.3.2

Iluminace

10.1.3.3

Samohlásky

10.1.3.4

Spáč v úvalu

10.2	Ostatní básníci

10.2.1

Stéphane Mallarmé

10.2.1.1

Faunovo odpoledne

10.2.1.2

Vrh kostek nikdy nezruší náhodu

10.2.2

Paul Valéry

10.2.2.1

Mladá parka

10.2.2.2

Kouzla

10.2.3

Tristan Corbiére

10.2.3.1

Žluté lásky

10.2.4

Hrabě Lautréamont

10.2.4.1

Zpěvy Maldorovy

11.

Belgie

11.1	Maurice Maeterlinck

11.1.1

Palléas a Melisanda

11.1.2

Modrý pták

11.1.3

Skleníky

11.2	Emile Verhaeren

11.2.1

Chapadlovitá města, Přeludy krajin

12.	Velká Británie

12.1	Oscar Wilde

12.1.1

Obraz Doriana Graye

12.1.2

Šťastný princ a jiné pohádky

12.1.3

Strašidlo Cantervillské

12.1.4

Jak je důležité mít Filipa

12.1.5

Bezvýznamná žena, Ideální manžel, Vějíř lady Windermerové

12.1.6

Salome

13.	Spojené státy americké

13.1	Walt Whitman

13.1.1

Stébla trávy

14.

Německo

14.1	Rainer Maria Rilke

14.1.1

Obětina Lárům

14.1.2

Kniha hodinek

14.1.3

Sonety Orfeovi, Duinské elegie (Elegie z Duina)

"- JEAN ARTHUR RIMBAUD (1854 – 1891)
- své smutné dětství řešil četbou a útěky od despotické matky, psal mezi patnácti a devatenácti lety, byl geniální dítě
- seznámil se s Verlainem, ubytoval se u nich, svedl ho a utekl s ním do Belgie, kde si užívali radovánek, pohádají se, Rimbaud se chce usmířit, ale dojde k potyčce a je postřelen, byl koloniálním vojákem, cestoval do Egypta, Indie, stal se obchodníkem, po rozchodu s Verlainem už nic nenapsal, umírá v nemocnici po amputace nohy s nádorem, měl syfilis
- jeho verše byly souhrnně vydány až po jeho smrti, vycházely časopisecky, poezie všeho umění, synestézie v poezii
- Opilý koráb (1871)
- báseň psaná alexandrínem, dekadentní rysy, představy a halucinace, zachycení sebe sama ve vlnách poezie, zvukomalba, působí na smysly čtenáře – sluch i chutě, napsaná v ich – formě v jeho sedmnácti letech, ponor do snu
- 24 strof, vnímání pohybu, originalita ve způsobu zpracování – radikální proměna, tok autorových asociací, fantazie
- Iluminace (1886)
- nová vize estetiky, uvolnění logického chápání světa, důraz na smyslové poznání, vydal Verlaine bez jeho svolení
- Samohlásky
- dobrodružství objevování zajímavě znějících zvuků, opojných vůní, barev a tvarů, zvuk samohlásky spojen s barvou
- Spáč v úvalu (1870)
- sugestivní obraz spícího vojáka, prudký kontrast v závěrečném verši

• FRANCIE – OSTATNÍ BÁSNÍCI
- STÉPHANE MALLARMÉ (1842 – 1898)
- francouzský básník a esejista, lyrik, jeden ze zakladatelů symbolismu, odmítl představu, že umění je společenská prospěšnost, chtěl sloužit poezii s hudbou a výtvarným uměním, toužil sugerovat dojmy a ne věci přímo pojmenovávat
- bývá řazen mezi prokleté básníky, ale nepatřil k nim, je považován za nejvýraznějšího symbolistu, ve svém bytě pořádal literární salony, báseň má bez ohledu na obsah ve čtenáři vyvolávat pojmy, důležitá je inspirace – sen s dojmy
- v díle odmítá jasný popis, chce proniknout do hloubky pod povrch věci a dopídit se k tajemství, které představí čtenáři, básně jsou propracované, mají v sobě mnoho symbolů a náznaků, dbá na orchestraci slov a zvuků, básně nemají jasný smysl (utváří se až podle citlivosti čtenáře), patřil mezi parnasisty, jeho poezie bývá označována za těžce dešifrovatelnou, vědomě pracuje s mnohoznačností slov, básně přirovnával k novým obláčkům při kouření doutníku, které se na sebe vrství a potom stejně zaniknou, asociační metoda poezie a grafika – zapůsobil na vývoj surrealismu
- Faunovo odpoledne (1876)
- sbírka, uskutečňuje jeho představu o čisté poezii, užití hudební instrumentace slov, C. Debussy – stejnojmenný balet
- Faun je napůl člověk a napůl kozel, který vzpomíná na Sicílii a tam prožité milostné radovánky s nymfami, bez ohledu na pravdu a skutečnost dál ve vzpomínkách rozvíjí svoje představy
- Vrh kostek nikdy nezruší náhodu (1914)
- vydáno posmrtně, pokus spojení hudebně pojaté poezie se zrakovou představou – dal ji vytisknout ve zvláštní grafické formě schůdků – moderní metoda řazení verše stupňovitě pod sebe

- PAUL VALÉRY (1871 – 1945)
- básník, esejista, spisovatel, filozof, člen Francouzské Akademie, profesor poetiky, vycházel z literárního odkazu kolegy S. Mallarmého, intelektuální verše s přesně vybroušenou formou, přesná kompozice (návaznost na klasicismus), přítomnost společenských a politických témat (připomíná symbolismus), věnoval se teorii literatury a moderní vědě
- narodil se na Korsice v rodině vysokého úředníka, vystudoval práva, měl existenční krize, psal si s vědci (Einstein)
- Uvedení do metody Leonarda Da Vinci (95), Večer strávený s panem Testem (86), Esej o německé expanzi (97)
- tři knihy filozofických esejů (rok 1895, 1886 a 1897)"

Práce je psaná v odrážkách.