1.	Písemnictví staroslověnské

1.1.	Cyril a Metoděj

1.1.1.

Proglas

1.1.2.

Kyjevské listy

1.1.3.

Život Konstantinův, život Metodějův

2.	Období zápasu dvou kultur 10. a 11. stol

3.	Krátké období vítězství latiny a pronikání češtiny poč. 12 – pol. 13

3.1.	Kosmova kronika – Kronika Česká

3.2.	Svatý Václave, vévodo české země

4.	Vznik české psané literatury - přelom 13. a 1 stol.

4.1.	Literatura počátku 14. stol.

4.1.1.

Alexandreis

4.1.2.

Dalimilova kronika

4.1.3.

Rukopis Královéhradecký

4.1.4.

Rukopis zelenohorský

4.2.	Literatura doby Karlovy 1346 – 1378

4.2.1.

Literatura latinská

4.2.1.1

Vita Caroli

4.2.2.

Duchovní epika - legendy

4.2.2.1

Legenda o svatém Prokopu

4.2.2.2

Legenda o svaté Kateřině

4.2.3.

Počátky dramatu

4.2.3.1

Mastičkář

4.2.4.

Zábavná próza

4.2.4.1

Tristan a Izolda, Trojánská kronika

4.2.5.

Světská lyrika

4.2.5.1

Závišova píseň

4.2.6.

Žákovská poezie

4.2.6.1

Podkoní a žák

4.2.7.

Duchovní lyrika

4.2.7.1

Ostrovská píseň, Kunhutina Modlitba

4.2.7.2

Hospodine, pomyluj ny

4.2.8.

Sociální satiry

4.2.8.1

Hradecký rukopis, Satiry o řemeslnících a konšelích

4.2.9.

Bajka

4.2.9.1

O lišce a džbánu

4.2.10.

Tkadleček

5.	Nový zákon

5.1	Evangelium

5.2	Kniha skutků apoštolských

5.3

Epištoly

5.4	Zjevení sv. Jana

5.5.

Překlady

5.5.1

České překlady Bible

"4) Vznik české psané literatury - přelom 13. a 14. stol.
- vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků, upevnění státu
- latina dosáhla výsadního postavení, ale byla přístupná jen určitým vrstvám obyvatel – kněžím, studentům a některým feudálům
- demokratizace a zčeštění literatury; laicizace (zesvětštění) literatury
- první česká věta v zakládací listině Kapituly litoměřické r. 1057
- výlučné postavení verše, vliv ústní lidové slovesnosti – neznalost písma
- nezájem o původnost námětu
- zlomkovitost, anonymita autora, obtížná datace

• bohemika - slova či slovní spojení v latinských a staroslověnských textech vztahující se k českým záležitostem (místní a vlastní jména)
• bohemismy – 10. st. – ojedinělá česká slova v latinském textu

a) Literatura počátku 14. stol.
Alexandreis
- veršovaný epos z přelomu 13. a 14. st.
- neznámý český autor – patrně příslušník vysoké šlechty (podle jeho názorů)
- hrdina Makedonský král Alexandr Veliký (323 BC ), zobrazen jako ideál feudálního panovníka, děj skladby je zasazen do českého prostředí (Přemysl Otakar II – jako A. M.); osud makedonského krále A. V., který si podrobil řadu zemí, stal se mocným, bohatým, ale i pyšným a panovačným vládcem - nakonec byl otráven v Babylóně
- funkce skladby: naučná, zábavná, dobrodružná, vyskytují se gnómické trojverší, vychází ze zkušeností - třetí verš přináší ponaučení, rytířský epos, veršovaná skladba, čeština užívá osmislabičný verš, česká verze vychází z latinské a německé předlohy, původní rozsah byl 9000 veršů, zachovala se třetina, vysoká umělecká kvalita

Dalimilova kronika
- nejstarší česky psaná kronika, veršovaná, autor neznámý, asi nižší šlechtic – omylem byla přisuzována Dalimilovy
- vzniká počátkem 14.st., proniká jí vlastenecké cítění, straní nižším vrstvám, proti přívalu němectví hledá spojence v českém sedlákovi
- události od stavby Babylonské věže do počátku vlády Jana Lucemburského 1314, vlastenectví, pro starší období čerpá z Kosmovy kroniky
- ve Francii se nedávno našel latinský překlad - ČR ho odkoupilo
- aktuální společenskokritické dílo, které mělo zdůraznit potřebu statečnosti, národní rozhodnosti a uvědomění; historická spolehlivost nižší než u Kosmovy kroniky; prostá a přístupná forma

Rukopis Královehradecký
- „13. století“ písně, oslava vítězných bojů nad nepřáteli vlasti, nepravost prokázána až v 80. letech 19. stol., někteří však dodnes mluví o pravosti

Rukopis zelenohorský
- „9. století“, příliš idealizované, okamžitě zpochybněno
- autoři Linda, Hanka
- idealizované, okamžitě zpochybněno"

Práce je psaná v odrážkách. Klíčové pojmy jsou barevně zvýrazněny.