1.	Společenská a kulturní atmosféra

2.

Ruchovci

2.1.	Svatopluk Čech

2.1.1.

Témata z české historie

2.1.2.

Téma revolty

2.1.3.

Satira

2.1.4.

Lyrika

2.1.5.

Próza - broučkiády

2.2.	Eliška Krásnohorská

3.

Lumírovci

3.1.	Josef Václav Sládek

3.1.1.

Intimní lyrika

3.1.2.

Sociální a vlastenecká lyrika

3.1.3.

Venkovská lyrika

3.1.4.

Ohlasy lidové poezie

3.1.5.

Politická poezie

3.1.6.

Reflexivní lyrika

3.1.7.

Poezie pro děti

3.1.8.

Překlady

3.2.	Jaroslav Vrchlický

3.2.1.

Intimní lyrika

3.2.2.

Lyrika

3.2.3.

Epika

3.2.4.

Drama

3.2.5.

Překlady

3.3.	Julius Zeyer

3.3.1.

Romány

3.3.2.

Mytologizující próza

3.3.3.

Epika

3.3.4.

Lyrika

3.3.5.

Drama

4.	Spor mezi ruchovci a lumírovci

"RUCHOVCI
- ruchovci = škola národní
- název podle almanachu Ruch (1868)
- program: vlastenectví, slovanské ideje, historická témata, ideálem je český venkov, zvyky, lidová slovesnost
- forma: reflexivní (hloubavá) lyrika či epika, vliv lidové písně, balady
- časopis Osvěta – šéfredaktorka Eliška Krásnohorská, rozhled po světové literatuře

■ Josef Václav Sládek
■ Svatopluk Čech (1846 – 1908)
- redaktor časopisu Květy
- první báseň Husita na Baltu – zveřejněna v almanachu Ruch
- témata z české historie: Adamité (sekta v husitské době; všichni jsou si rovni, nahota; Žižka je rozprášil), epopej; Žižka (básnická skladba); Roháč na Sioně (nedokončené veršované drama o věrnosti ideálům, pro které hrdina položí život)
- hojně četl Byrona – používal často formu byronovské veršované povídky nebo eposu
- hrdinové měli romantickou masku, která skrývá soudobého člověka
- verš: sytý, zdobný
- témata revolty: Evropa – Loď Evropa odváží politické vyhnance – revolucionáře. Spor mezi anarchisty a demokraty končí zkázou lodi. (Čech revoluci nezatracuje, pochybuje ale o jejím dobrém konci.); Slavie – Na lodi plují zástupci slovanských národů. Mají mezi sebou rozpory, ale spojí se však, aby mohli potlačit vzpouru lodníků (anarchističtí revolucionáři)
- Hanuman – opičí král; vysmívá se všem, kteří napodobují kulturu cizích zemí a národů (opice se začaly oblékat do lidských šatů)
- Dagmar – epos z minulosti pobaltských Slovanů
- Václav z Michalovic (jedno z Čechových nejvyspělejších epických děl; kostel sv. Mikuláše na Malé Straně)
- Lešetínský kovář - o změnách na venkově
- Čechova satira: veselé parodie, vysmíval se maloměšťákům; např. Hanuman – obraz společnosti v opičím státě, společnost se chce poevropštit, kritika národní lhostejnosti
- lyrika: slabší složka Čechovy tvorby, rétoričnost; např. Písně otroka – národní boj zobrazen jako symbol otroků trpících pod bičem otrokářů; nejpopulárnější Čechova lyrika; po práci se otroci sejdou a vypráví si, co zažili; nejstarší jim vypráví o místě, odkud přišel a jaké to je, být svobodný → výzva k otrokům, aby se vzbouřili
- próza: tzv. broučkiády, pan Brouček je komický pražský měšťan; Pravý výlet pana Broučka do Měsíce – satirické zaměření na přízemního měšťana, který nedovede pochopit umění (satira na básnické sdružení Lumírovců; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století - porovnání přízemnosti a bezzásadovosti pražského měšťana se zaníceností a vlastenectvím husitů
- Ve stínu lípy

■ Eliška Krásnohorská (1847 – 1926)
- literární kritička hlásající národní poslání poezie
- kritizovala Vrchlického
- sbírky: Z máje žití; Ze Šumavy
- libreta k Smetanovým operám (Hubička, Tajemství, Čertova stěna)
- přispívala do časopisu Osvěta"

Práce je psaná v odrážkách. Jména autorů a děl jsou barevně zvýrazněna.