1.	Společenské souvislosti

1.1.

Evropa

1.2.

Čechy

2.	Literární spory

3.	Manifest české moderny

4.	Josef Svatopluk Machar

4.1.	Svědomím věků

4.2.	Zde by měly kvést růže

4.3.	Politická poezie

4.3.1.

Confiteor

4.3.2.

Tristium Vindobona

5.	Otokar Březina

5.1.	Tajemné dálky

5.2.	Svítání na západě

5.3.	Stavitelé chrámů

5.4.	Větry od pólů

5.5.

Ruce

6.	Antonín Sova

6.1.	Zlomená duše

6.2.	Ještě jednou se vrátíme

6.3.	Údolí nového království

6.4.	Zpěvy domova

7.	Literární kritika

7.1.	František Xaver Šalda

7.1.1.

O nejmladší poezii české

7.1.2.

Syntetism v novém umění

7.1.3.

Duše a dílo

8.	Dekadenti a moderní revue

8.1.	Karel Hlaváček

8.1.1.

Mstivá Kantiléna

8.1.2.

Pozdě k ránu

9.	Generace Buřičů

9.1.	Petr Bezruč

9.1.1.

Slezské písně

9.1.2.

Maryčka Magdónová

9.1.3.

Červený květ, Labutinka

9.2.	Fráňa Šrámek

9.2.1.

Života bído, přec tě mám rád

9.2.2.

Modrý a rudý

9.2.3.

Stříbrný vítr

9.2.4.

Splav

9.2.5.

Měsíc nad řekou

9.3.	Karel Toman

9.3.1.

Měsíce

9.3.2.

Torzo života

9.3.3.

Melancholická pouť, Sluneční hodiny

9.4.	František Gellner

9.4.1.

Po nás ať přijde potopa

9.4.2.

Radosti ze života

9.4.3.

Nové verše

9.5.	Viktor Dyk

9.5.1.

Krysař

9.5.2.

Drama

9.5.3.

Politická satira

9.5.4.

A porta inferi

9.6.	Stanislav Kostka Neumann

9.6.1.

Kniha lesů, vod a strání

9.6.2.

Nové zpěvy

9.6.3.

Rudé zpěvy

9.6.4.

Láska

9.6.5.

Sonáta horizontálního života

9.6.6.

Bezedný rok

9.6.7.

Zamořená léta

"■ Petr Bezruč (1867-1958), (Vladimír Vašek)
- spojení mezi uměleckým směřováním generace 90. let a mladších tvůrců → ovlivněn symbolismem a Českou modernou
- soustředil se hl. na národnostní i sociální problematiku severního moravsko-polského pomezí + kritika je zaměřena i proti pseudovlastenecké měšťanské společnosti, zejména v Čechách
- básně vybízejí k odboji a vzpouře, dodávají víru ve vítězství;

Slezské písně (1909)
- své básně stále upravoval (vydávány časopisecky) = jeho jediná básnická sbírka
- moderní sociální balady (lyricko-epické skladby s pochmurným dějem, tradičnost vyplývá ze špatných sociálních poměrů a národnostního útlaku slezského lidu) např.:
- tři tematické okruhy: intimní, národnostní, sociální
- stylizuje se do mnoha podob (svědek, poutník, bard…)

- Básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku:
Polská Ostrava - na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu

- Básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak (problém utlačování lidu, z čehož viní Němce, Poláky, Židy a lhostejnost Čechů):
Maryčka Magdónova
- napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení
- Maryčka je sirotek (otec opilec, který se zabil) a tak se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály

- Intimní básně osobního charakteru:
Červený květ - úvodní báseň, květina symbolem jeho vlastního nitra; kaktus jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní postoj
Labutinka - posmrtně nalezená báseň; formálně přesunuta do Slezských písní (1961); týká se dívky, která se mu líbila a pak se změnila

■ Fráňa Šrámek (1877-1952)
- BÁSNÍK MLÁDÍ → píše o mládí, o době ideálů (slyší svůj stříbrný vítr)
- jeho poezie má sociální podtext, je provokující a výrazně citová
→ v mládí několikrát vězněn (za nevhodné básně-Píšou mi psaní nebo za účast na demonstracích)
- 1. světovou válku prožil na různých frontách → antimilitarista
- narozen v Sobotce (festival Šrámkova Sobotka)

Života bído, přec tě mám rád (1905) - téma citové krize a téma vojenské (vyjádření odporu k militarismu a Rakousku-Uhersku)
Modrý a rudý (1906) - protiválečná poezie, modré barvy uniforem vojáků a rudé krve jako symbolu anarchismu - báseň Raport (voják hlásí veliteli o snu - viděl svého mrtvého koně i sebe
Stříbrný vítr (1910)
- román o mládí a dospívání, autobiografické prvky, impresionistické líčení citové atmosféry; Jan Ratkin se vzpírá tyranskému otci, nerozumí světu dospělých, získává první milostné zkušenosti, zamiluje se do Aničky Karasové – lámání. Jan přes veškeré konflikty mládí poznává smysl života, je připraven s ním čestně zápasit a dokázat svůj přerod v muže
Splav (1916) - sbírka milostné lyriky, oslavuje lásku k ženě a lásku k životu a přírodě = vitalismus
Měsíc nad řekou (1922) - divadelní hra; blízko k Čechovovým hrám, lyrické drama, ovlivněné impresionismem"

Práce je psaná v odrážkách. Jména autorů a děl jsou barevně zvýrazněna.