1.

Úvod

2.	Analyticko metodická část

2.1	Škodlivé programy

2.1.1

Viry

1.1.1.1

Definice

2.1.1.2

Historie

2.1.1.3

Druhy virů

2.1.2

Trojský kůň

2.1.2.1

Definice

2.1.2.2

Historie

2.1.2.3

Druhy Trojských koní

2.1.3

Červi

2.1.3.1

Definice

2.1.3.2

Historie a současnost

2.1.4

Phishing

2.1.4.1

Definice

2.1.4.2

Historie

2.1.5

Pharming

2.1.5.1

Definice

2.1.5.2

Historie

2.1.6

Spyware

2.1.6.1

Definice

2.1.6.2

Druhy Spywaru

2.2	Neškodné programy

2.2.1

Spam

2.2.1.1

Definice

2.2.1.2

Historie

2.2.2

Hoax

2.2.2.1

Definice

2.3	Sociální inženýrství

2.3.1

Výzkum prostředí

2.3.2

Metoda založená na technice nebo počítači

2.3.3

Metoda založená na člověku

2.3.4

Obrácené sociální inženýrství

2.3.5

Školení

2.3.5.1

Základní způsob tvorby scénáře

2.3.5.2

Alternativní metoda

3.	Praktická část

3.1	Malá kancelář a domácí kancelář (SOHO)

3.1.1

PC zabezpečení

3.1.1.1

Antivirový systém

3.1.1.2

Ochrana proti Malwaru

3.1.1.3

Ochrana proti přetečení paměti

3.1.1.4

Ochrana jménem a heslem

3.1.1.5

Firewall

3.1.2

Síťové zabezpečení

3.1.2.1

Router

3.1.3

Doplňkové zabezpečení

3.1.3.1

Anti-phishingový software

3.1.4

Ukázka komplexního softwarového zabezpečení SOHO

3.2	Firemní prostředí

3.2.1

Vnitřní zabezpečení

3.2.1.1

Antivirový systém

3.2.1.2

Ochrana proti přetečení paměti

3.2.1.3

WSUS

3.2.2

Síťové zabezpečení

3.2.2.1

Firewall

3.2.2.2

Proxy server

3.2.2.3

Router

3.2.3

Univerzální nástroje

3.2.3.1

IDS

3.2.3.2

Scannery bezpečnostních chyb

3.2.3.3

Honeypot

3.2.3.4

Personální zabezpečení

3.2.4

Zařízení používaná v personálním zabezpečení

3.2.4.1

Biometrika

3.2.5

Personalistika

3.2.5.1

Správce

3.2.5.2

Zaměstnanci

3.2.6

Ukázka komplexního softwarového zabezpečení firmy

4.

Závěr

5.	Použité materiály

"1.1.3 Červi
1.1.3.1 Definice
Slovo červ pochází z překladu anglického slova „worm“. Hlavním důvodem tohoto označení je název prvního červa známého pod jménem Worm či později Morrisův Worm viz historie. Jde o způsob šíření, respektive zavádění škodlivého kódu do PC pomocí elektronické pošty. Díky vlastnosti sebe-replikace je často zaměňován za vir.
Samotná infikace probíhá odesíláním paketů z již nakaženého systému k cíleně či náhodně zvolenému pc připojenému k síti internet. Útoky jsou směrované ke konkrétní bezpečnostní mezeře operačního systému. Pokud dojde nebezpečný paket na síťovou kartu a v operačním systému již došlo k potřebné bezpečnostní záplatě, je paket zahozen. V opačném případě dojde k napadení a dalšímu šíření.
Jelikož ke vniknutí červa do systému postačuje komunikace na nižších síťových vrstvách, dochází k nemožnosti ochrany antivirovými softwary, které by mohly způsobovat rozsáhlé komplikace v interních sítích, jako např. zahlcování.

1.1.3.2 Historie a současnost
Do roku 1988 – V tomto období vznikaly první pokusy o šíření zpráv po síti, ovšem v bezpečné formě. Tyto snahy skončili z důvodů obav samotných programátorů, kteří si uvědomovali nebezpečnost a zneužitelnost tohoto šíření. O pár let později došlo ke globálnímu kolapsu Arpanetu (první síť globálního charakteru, předchůdce dnešního internetu), který způsobila chyba v programovém kódu. Ani v jednom případě nešlo o kód, který by byl úmyslně škodlivý.

1988 – Tento rok se zapsal do dějin oficiálně prvním nebezpečným červem. Jeho tvůrcem se stal americký student Robert T. Morris z New Yorské Cornell University.
Nebezpečnost tohoto červa nebyla nijak závažná. Byl určen k šíření sebe sama po počítačové síti za využití bezpečnostních chyb v systémech založených na Unixu. V jeho kódu byla ovšem chyba, která způsobovala s pravděpodobností 1:7 infikaci již nakaženého zařízení, což následně způsobovalo zpomalování až do stádia kolapsu.
Způsob množení a následného rozesílání šokoval všechny odborníky informačních systémů, kteří si následně začali uvědomovat nebezpečnost nového způsobu napadání.

1989-2000 – V tomto období procházeli červi proměnou. Začali ve svém těle nosit části kódů napadající samotný systém. Za všechny např. Wank šířící se protokolem DECnet, vytvářející uvnitř systémů vážné bezpečnostní nedostatky. Či Ramen napadající systémy RedHat Linux 6.2 a 7.0, ve kterých měnil soubory index.html, což mělo za následek změnu vzhledu navštěvovaných webových stránek. I přes tyto změny můžeme dané roky označit za období klidu. Nedošlo totiž k žádnému výraznějšímu napadení většího rozsahu."

Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s., Aplikované informační technologie.
Práce obsahuje několik tabulek, obrázků a schémat. Rozsah čistého textu je cca 32 stran.