1.

Úvod

2.	Příčiny epilepsie

3.	Klasifikace epilepsie podle typu epileptického záchvatu

4.	Léčba epilepsie

5.	Sociální aspekty epilepsie

6.	Kasuistika velmi těžké epilepsie v kombinaci s mentální retardací s autistickými prvky

6.1	Rodinná anamnéza

6.2	Osobní anamnéza

6.3

Diagnóza

6.4

Terapie

6.5	Zpráva z psychologického vyšetření

6.5.1

Základní diagnóza

6.5.2

Vyšetření

6.5.3

Závěr

7.	Výňatek z individuálního studijního plánu zpracovaného Speciální školou

7.1

Priority

7.2.	Klíčové kompetence

7.2.1

Sebeobsluha

7.2.2

Komunikace

7.2.3

Volný čas

7.2.4

Samostatnost

7.2.5

Sociální chování

7.3	Pedagogická opatření

7.3.1

Individuální nácvik

7.3.1.1

Smyslová, rozumová výchova

7.3.1.2

Samostatná práce

7.3.1.3

Nestrukturovaný volný čas

7.3.1.4

Hudební a pohybová výchova

7.3.1.5

Rehabilitační tělesná výchova

7.3.1.6

Strukturovaný volný čas: Výtvarné činnosti

7.3.1.7

Cvičení: Rehabilitační tělesná výchova

7.3.1.8

Sebeobsluha: Jídelna

7.3.1.9

Šatna

7.3.1.10

WC

7.3.1.11

Motivace

7.3.1.12

Denní režim

7.4	Doporučená opatření pro nadcházející školní rok

8.

Závěr

9.	Literatura

10.	Poznámka: syndrom Lennox-Gastaut

11.	Příloha Klasifikace epileptických záchvatů

12.	Obrazová příloha

12.1	Výskyt epilepsie ve světě

12.2	Typický EEG záznam epileptického záchvatu

"4. Léčba epilepsie
Léčbu epilepsie můžeme rozdělit do tří oblastí. První jsou tzv. režimová opatření, jejichž smyslem je zabránit vyprovokování epileptických záchvatů, druhou je aplikace antiepileptik, specifické skupiny léčiv, která tlumí do určité míry patologickou aktivitu mozku a brání tak vypuknutí záchvatů. Pokud nepomohou ani režimová opatření, ani antiepileptika, připadá v úvahu chirurgický zásah.
U režimových opatření je především zapotřebí upravit spánkový režim, zabezpečit pacientovi dostatečně dlouhý spánek s pravidelným usínáním. U některých pacientů je třeba vyvarovat se denní ospalosti či dokonce spánku během dne, a to i během víkendu. Stejně je třeba vyhýbat se alkoholu, mimo jiné pro možnost výskytu výrazných nežádoucích účinků při kombinaci antiepileptik s alkoholem. Zvlášť nebezpečné může být přechodné vysazení antiepileptik v představě, že tehdy pacientovi alkohol neškodí. Dále je nutné vyhýbat se situacím, které u individuálně vnímavých jedinců provokují záchvat – blikavé světlo, náhlé zvukové podněty, stres ap.
Antiepileptika musí pacient užívat pravidelně a v předepsaných dávkách. K zjištění účinné dávky je třeba její postupné zvyšování až do dosažení dávky, která zabrání vzniku záchvatů bez současných nepřijatelných vedlej¬ších účinků. U části pacientů je třeba vyzkoušet i několik různých preparátů - buď jednotlivě či v kombinacích. Problémem užívání antiepileptik jsou možné vedlejší účinky vyskytující se s různou závažností a také možnost nežádoucích interakcí při kombinaci s jinými léčivy, například kontraceptivy.

5. Sociální aspekty epilepsie
Vzhledem ke svému záchvatovému charakteru představují epilepsie pro nemocného kromě rizik zdravotních i řadu omezení sociálních a pracovních. Vzhledem k možnosti ohrožení sebe i okolí by pacient neměl řídit motorová vozidla ani pracovat ve výškách či u strojů a zařízení, kde by v případě záchvatu mohl ohrozit sebe, své okolí či způsobit větší hmotnou škodu. (Toto neplatí absolutně, pokud je pacient dlouhodobě kompenzován, je řízení motorového vozidla možné.) Na druhé straně může nemocný při respektování režimových opatření a zajištění bezpečnosti (dohled při plavání v hluboké vodě ap.) sportovat, cestovat, studovat a být zaměstnán adekvátně svým schopnostem. Může si založit rodinu a mít děti (u ošetřujícího lé-kaře je možné získat informace o genetických rizicích epilepsie, těhotná žena trpící epilepsií by měla být vzhledem ke zvýšenému riziku obzvláště pečlivě monitorována).

6. Kasuistika velmi těžké epilepsie v kombinaci s mentální retardací s autistickými prvky
Pacientka P. V., narozena 1999 (dále v textu označována jako „Viky“)

6.1 Rodinná anamnéza: bezvýznamná. Matka pacientky narozena 1977, nyní na MD, státní zaměstnankyně, užívá léky na trombosu po liposukci, jinak zdráva. Otec pacientky narozen 1976, zdráv. Sourozenci pacientky – bratr, narozen 2004, zdráv. Rodiče matky – otec zemřel na prasklé aneurysma břišní aorty, matka zdravá. Rodiče otce zdrávi. Sourozenci matky – 0, sourozenci otce – 2 bratři, zdraví.

6.2 Osobní anamnéza: pacientka narozena z první fyziologické gravidity, porod spontánní záhlavím, nekříšena, Apgar skóre 9/10, porodní hmotnost/délka 3 400 g /51 cm, novorozenecký ikterus slabý bez fototerapie, kyčle negativní. Kojena 6 měsíců, do 6 měsíců psychomotorický vývoj zcela v pořádku. V 7 měsíci užívala Ceclor pro anginu, poté vyrážka. Do týdne po infektu poruchy vědomí, zvracení, průjem. Přijata na dětské oddělení nemocnice Vyškov, vzhledem k závažnosti stavu převezena na infekční kliniku FDN Brno, zde se objevily křeče a došlo ke zhoršení zdravotního stavu. Z tohoto důvodu přeložena na ARO FDN Brno s diagnózou hemolyticko-uremický syndrom (HUS). Sledována na neurologii pro Dg. status post HUS s následnou toxickou encephalopathií, potvrzenou nálezem na CT a MR. Klinicky rozvoj epileptického syndromu, autistické projevy, hyperaktivita, mentální retardace těžkého stupně."

Práce obsahuje 2 obrázky, rozsah čistého textu je necelých 10 stran.