1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1	Předpoklady přechodu majetku na právní nástupce

2.2	Předměty dědění

2.3	Dědické řízení

2.4	Dědické skupiny a způsob dědění

2.5

Závěť

2.6	Pojem neopomenutelný dědic

2.7	Pojem vydědění

3.	Praktická část

3.1	Příklad závěti

4.

Závěr

5.

Citace

6.	Použitá literatura a zdroje

"4. Dědické skupiny a způsob dědění
Dědicové se rozdělují do 4 dědických skupin. Skupiny jsou rozděleny podle příbuzenských vztahů k zemřelému. Určení, která dědická skupina dědí je následovné. Nejprve je dědictví nabídnuto první dědické skupině, pokud ta z nějakého důvodu dědictví odmítne nebo není oprávněna ho získat je nabídnuto další dědické skupině a tímto způsobem to pokračuje až do poslední skupiny.
Rozdělení dědických skupin a kdo kam patří:
1. Dědická skupina
Do této skupiny patří zůstavitelův manžel a děti. Každý zde dědí rovným dílem. Pokud je v této skupině pouze manžel, nemá právo dědit sám a je přiřazen do druhé dědické skupiny.

2. Dědická skupina
Sem patří manžel, rodiče zůstavitele a zůstavitelova spolužijící osoba (ta s ním musela žít nejméně jeden rok v domácnosti, aby mohla dědit). V této skupině manžel má právo vždy na jednu polovinu dědictví. V této skupině může manžel dědit samostatně, pokud se v ní nachází sám. Pokud by byla v této skupině samotná spolužijící osoba, přesouvá se do třetí dědické
skupiny.

3. Dědická skupina
V této skupině se nachází spolužijící osoba a sourozenci. Každý dědí rovným dílem. V případě, že nedědí sourozenci, získávají možnost dědit jejich děti.
4. Dědická skupina
Sem patří zůstavitelovi prarodiče, kteří dědí stejným podílem. Opět, pokud by vznikla situace, že jsou prarodiče již po smrti, dědí jejich děti.
Pokud není žádný dědic ani v jedné skupině, případně dědictví státu. Tento stav se nazývá odúmrť.

5. Závěť
Závěť je právní úkon, kterým lze vytvořit jiné pořadí dědiců, než které stanovují zákonné dědické skupiny. Závěť vytváří ještě před svou smrtí zůstavitel a musí striktně dodržovat obsahové a formální náležitosti, které jsou právě určovány. Závěť musí obsahovat hlavně datum podpisu.
Závěti existují dvojího typu:
Prvním typem závěti je holografní závěť. Je celá sepsaná a podepsaná zůstavitelovou rukou. Zde by se mělo dbát na to, aby podpis dole uzavíral text nad ním, neboť co je umístěno pod podpisem není platné.
Druhým typem závěti je závěť alografní. Ta je sepsaná např. na počítači, stroji nebo jí také může napsat někdo jiný než zůstavitel. I zde platí pravidlo vlastnoručního podpisu zůstavatele. U alografní závěti platí ještě to pravidlo, že by měla být před dvěma svědky označena za závěť.
Nejlepším řešením pokud se zůstavitel chce vyvarovat chybování v závěti je ji sepsat u notáře. Notář pak závěť uschová a vloží jí do Centrální evidence závětí.
V závěti je nejdůležitějším obsahovým bodem výpis dědiců. Jsou zde určováni buď pouze jménem nebo doplněním příbuzenských vztahů k zůstavateli popřípadě i datumy narození. Zůstavitel si v závěti může sám určit podílnictví na svém majetku každého z dědiců, pokud tak neučiní je každému přiřazena stejná část.
Závěť může být zůstavitelem kdykoliv pozměněna nebo zrušena."

Seminární práce byla vytvořena pro Brno International Business School. V práci chybí přesné označení citací.