1.

Život

2.

Vzdělání

3.	Vojenská kariéra

4.	Bitva u Waterloo

5.

Smrt

6.	Chronologický přehled důležitých okamžiků v Napoleonově životě

7.	Napoleonské války

8.	Monografie

"Život
Kdykoliv pomyslíme na náčelníky a vojevůdce devatenáctého století, každého napadne mnoho různých jmen, ale Napoleon Bonaparte se bude určitě v mnoha příkladech objevovat na prvních pozicích.
Napoleon Buonaparte, později se začal nazývat Bonaparte, se narodil 15. srpna 1769 na korsickém ostrově Ajacciu. Jeho otec, Carlo Buonaparte, byl advokát na královském soudním dvoře a jeho matka, Laetizia, rozená Ramolini byla žena nesmírné krásy ze šlechtického rodu.
Napoleon měl čtyři bratry Josefa, Luciana, Ludvíka a Jeronýma a tři sestry Elisu, Marii Paulinu a Anunciadu Karolínu.
Napoleon uznával svou matku a často o ní vyprávěl:
„Ani ztráty, ani nedostatky a nesnáze na ni neučinily dojem, snesla vše a všemu odolala, na rámě ženské byla postavena hlava mužská.“
Napoleonova matka ho vychovávala, jako i ostatní sourozence, s moudrou přísností, odvážností, stálostí a vytrvalostí. Tyto přednosti přenesla i na Napoleona a tím byl považoval za hlavu rodiny, i když nebyl nestarší z potomků.

Vzdělání
Roku 1779 byl Napoleonův otec vyslán do Versail a Napoleona se sestrou Elisou vzal s sebou. Napoleon začal studovat na vojenské škole a vyznamenával se nejen pilností a poslušností, ale také vážností, která u jednadvacetiletého chlapce byla zřídka.
V roce 1784 začal navštěvovat Pařížskou školu, kde rovněž vynikal nad svými spolužáky. Ohromil dokonce i jeho učitelé, kteří se o něm zmiňovali ve svých spisech.

Vojenská kariéra
Ve svých šestnácti letech se mu podařilo úspěšně složit důstojnické zkoušky a byl přidělen do pluku La Fere ve Valence
Téhož roku byl na návrh Laraze Carnota jmenován jako hlavní opora Direktora a zde pochopil svoje nadání a nehorší vojsko přeměnil v kvalitní údernou sílu.
Napoleon si za svou vojenskou kariéru často vyžádal dlouhodobé dovolené, jedna z nich byla na urovnání rodinných vztahů a trvala dva roky (1786-1788). O další poněkud kratší dovolenou (dva a půl měsíce) požádal po připojení pluku k povstalcům, důvodem této dovolené bylo zapojit se do politického hnutí na rodném ostrově (1789). Téhož roku spolu se svým bratrem stáli u počátku revolučního hnutí za zrovnoprávnění Korsiky.
V červnu roku 1791 po šesti letech přerušovaného působení v pluku byl povýšen na poručíka.
Rok 1792 byl pro něj velmi náročný, nejdříve se v dubnu Napoleonovi dobrovolníci střetli s armádou a byli ztráty na životě jak v řadách vojáků, tak v řadách civilistů. Kvůli této akci byl povolán do Paříže, aby se úspěšně obhájil u výboru vojenského ministerstva."

Práce obsahuje 1 fotografii.