1.	Modely řízení zásob

2.	Charakteristika modelů zásob

3.	Deterministické modely zásob

3.1	Model I – Optimální velikost objednávky

3.2	Model II – Přechodné neuspokojení poptávky

3.3	Model III – Produkční model

3.4	Model IV – Množstevní rabaty

4.	Stochastické modely zásob

4.1	Model I – Stochastická spojitá poptávka

4.2	Model II – Optimalizace jednorázově vytvářené zásoby

5.

Závěr

6.	Použitá literatura

7.

Rejstřík

"Modely řízení zásob
V zásobách má celá řada organizací vázáno nezanedbatelné procento svých aktivit. Optimalizace řízení zásob je nejvýše užitečná, protože může přispět k částečnému uvolnění takto vázaných prostředků a navíc vede ke snížení nákladů, souvisejících s probíhajícími zásobovacími procesy. Mezi zásoby patří suroviny, díly, rozpracované výrobky, dokončené výrobky, obaly a balící materiály a obecné dodávky. Řízení zásob je životně důležité pro finanční sílu firmy a v obecném případě zahrnuje rozhodování, ve kterých místech budou umístěny sklady, jaká bude jejich poloha a velikost. Protože některé jednotkové náklady s objemem skladu rostou - např. náklady na skladování, morální i fyzické opotřebení, pojištění, investice - a jiné jednotkové náklady s objemem klesají - např. náklady na přípravu, zpoždění vyvolané nedostatkem apod. - spočívá řízení skladů do značné míry na určení optimálního objemu nakupované nebo vyráběné dávky a základním objemu skladu, při kterých jsou vyváženy vlivy nákladů, které působí proti sobě. Jinou stránkou obecného problému přidělení zdrojů je rozhodnutí, při kterých objemech vydat příkaz k doplnění skladových zásob.

Charakteristika modelů zásob
Jednou ze základních charakteristik v modelech řízení zásob je charakter poptávky po sledované jednotce zásoby. Tato poptávka může být buď deterministická, nebo stochastická. Deterministická poptávka je charakterizována tím, že je poptávka v rámci uvažovaného časového období pevně daná. Například spotřeba polotovarů při výrobě nějakého výrobku je určena objemem výroby, který je předem daný. Poptávka po těchto polotovarech je tedy deterministická. Stochastická poptávka je naopak poptávkou neurčitou – její velikost lze odhadnout pouze s jistou pravděpodobností. Typickým příkladem stochastické poptávky je například poptávka po zboží nově uváděném na trh.
Při rozhodování o řízení stavu zásob je nutné uvažovat i vznik případného nedostatku zboží. Je třeba rozhodnout, zda je akceptovatelné, aby zásoba v nějakém okamžiku nebyla k dispozici. S tímto termínem souvisí a vytvoření tzv. pojistné zásoby, jejíž velikost ovlivňuje pravděpodobnost vzniku nedostatku zásoby.
Při řízení zásob je dále třeba brát do úvah i čas, který uplyne od vystavení a odeslání objednávky na danou jednotku zásoby do okamžiku než zásoba skutečně přijde na sklad. Tento interval se označuje jako pořizovací lhůta dodávky. Pořizovací lhůta dodávky může být, podobně jako poptávka, deterministická nebo stochastická.
Při řízení objednávek se lze setkat se dvěma základními strategiemi:
1. Objednávka je vystavována v okamžiku, kdy zásoba klesne na předem stanovenou mez. Tato mez se označuje jako bod znovuobjednávky. Při této strategii je tedy třeba plynule sledovat stav zásoby a při jejím poklesu na stanovenou mez objednat novou dodávku. Je to tedy systém se spojitým sledováním stavu zásoby. V tomto systému mají typicky všechny objednávky stejnou velikost, ale z výše uvedeného plyne, že délka intervalů mezi jejich vystavením se může lišit. Počet objednávek za časovou jednotku budeme označovat jako intenzitu objednávek.
2. Objednávka je vystavována v pravidelných časových intervalech. V tomto případě musí objednavatel sledovat v těchto intervalech velikost zásoby a objednat podle toho příslušné množství. Jedná se o systém s periodickým sledováním stavu zásob. Při této strategii je konstantní intenzita objednávek, ale liší se jejich velikost."

Práce obsahuje množství vzorců a schémat, rozsah čistého textu je cca 7,5 stran.