Úvod

1.	Příbytky římských rodin

1.1	Kde Římané bydleli?

1.2

Nábytek

1.3	Zařízení římského bytu

1.4

Nádobí

2.	Všední rodinný život

2.1

Strava

2.2	Domácí chov zvířat

2.

3 Oděv

2.	4 Rodinné bohoslužby a obřady

2.5	Svatby Římanů

2.6	Časové rozvržení dne

3.

Výchova

3.1

Vzdělání

3.2	Výchova v římské rodině

4.	Právní rodinné záležitosti

4.1	Práva otce rodiny

4.2	Právo dědické

4.3	Římská žena

4.4

Adopce

4.5

Rozvod

4.6

Věno

Závěr
Použitá literatura

„Příbytky římských rodin

Kde Římané bydleli ?
Ve městech žila většina Římanů v málo prostorných a nepohodlných cihlových domech (insula) tvořících souvislé bloky. Jejich výška byla asi 25m, měly 3-4 patra a okna pravidelně rozmístěna do ulice i do dvora, s obchody a řemeslnickými dílnami v přízemí. V horních patrech byly do ulice balkóny (maeniana) a verandy (verandae). V těchto domech žilo více římských rodin a platilo se zde poměrně vysoké nájemné. Bohatší římské rodiny měly i ve městech vlastní domy (domus urbana), navíc vlastnily i venkovské statky (villa rustica), které sloužily dvěma účelům. Jednak byly obývány otroky, kteří pro svého pána pracovali a také sloužily jakožto letní sídlo vlastníkovy rodiny.

Nábytek
Římané nepřeplňovali svá obydlí nábytkem. Většinou jim stačilo lehátko, na němž spali, odpočívali i jedli, sedadlo a stolek. Lehátka (lectus) byla dřevěná, prostá i vykládaná vzácnými dřevy, slonovinou a také byla zdobena kováním. Některá měla opěradlo v hlavách, popř. i v nohách. V jídelně bývala někdy lehátka nepřenosná, zděná, obklopovala stůl ze tří stran a jejich horní okraj se směrem ke stolu zvyšoval. Jako sedadlo sloužila židle bez opěradla (sella), snadno přenosná, často sklápěcí, s popruhy, na něž se kladl polštář. S opěradlem vzadu bylo křeslo (solium), používané při významných společenských příležitostech. Lavice (scamma, subsellia) bývaly nízké, úzké, ale dosti dlouhé, takže na nich mohlo sedět několik osob. Byly ze dřeva, v peristyliích, zahradách a při domovních zdech z kamene, nebo z cihel. Pro pohodlnější posazení se na lavice často pokládaly polštáře. Stoly (mensae) měly jednu, dvě, tři i čtyři nohy, desku čtyřhrannou, nebo kulatou, dřevěnou, kovovou i mramorovou. Na stoly se kladly pokrmy při jídle, ukládalo se drobné náčiní, v domech boháčů se pak na ozdobných stolech vystavovaly umělecké předměty. Existovaly také hrací stolky. Stoly v krámech byly zařízeny podle potřeby, měly otvory pro nádoby, přihrádky, cejchované míry atd. Římané používali k ukládání šatstva nebo cenných věcí truhly (arca). Skříní (armarium) užívali hlavně obchodníci a živnostníci, i knihy bývaly ukládány ve skříních.

Zařízení římského bytu
Výzdoba římského obydlí prošla velkým vývojem. Od jednoduchosti, prostoty a účelnosti k výzdobnosti, v domech boháčů až rafinované. Podlaha bývala původně prostá, z betonu, nanášeného v několika vrstvách a vtloukaného stoupami (někdy se vzorem ze vsazených různobarevných kamínků), nebo z cihel. Nákladnější byly podlahy z kamenných desek mramorových nebo jiných.
Stěny bývaly od 2. stol. př. n. l. malovány, popř. i zdobeny štukem. Nástěnné malby, při nichž se užívalo techniky freskové, temperové, nebo enkaustické byly mistrným napodobením známých uměleckých děl. Rovněž stropy bývaly zdobeny malbou ornamentální i figurální a štukem. Oblíbeny byly kasetové stropy z jemného dřeva, hlavně cedrového, popř. ze slonoviny. Dveře byly často nahrazovány závěsy. Okna byla v poschodí s okenicemi, byla-li v přízemí, byla zamřížovaná. Průhledná okna ze slídy a skla byla sice známa, desky však byly silné a nevelkých rozměrů. Individuálním zálibám majitelů byl přizpůsoben plán i vnitřní zařízení jejich letních sídel. Svým přepychem byla proslulá Hadriánova vila v Tiburu. Římané rádi vyzdobovali svá obydlí uměleckými předměty.“

Práce je velmi detailně a přehledně zpracována.