1.	Genetické inženýrství

2.	Možnosti geneticky modifikovaných organismů

3.	Principy modifikace

4.	Když se mutace vymknou

5.	Moderní genetika a člověk

6.	Několik důležitých objevů

6.1	Vývoj tkáňových náhražek

6.2	Pokrok v identifikaci genů, odpovědných za dispozici k vysokému krevnímu tlaku

6.3	Objev genu, který pravděpodobně způsobuje defekt srdce novorozenců

6.4	Pokrok v genové diagnostice

6.5	Objev příčiny „omráčeného“ srdce

6.6

Biosteel

7.

Závěr

8.

Prameny

". Možnosti geneticky modifikovaných organismů
Zamyslíme-li se trochu po tom, co všechno dokáže dnes věda změnit zásahem do chromozomů organismů, zjistíme, že seznam jejích úspěchů je opravdu dlouhý. Nejznámější a nejčastěji využívanými úpravami je zřejmě vylepšení některých druhů plodin směřující k jejich odolnosti vůči herbicidům, různým škůdcům, houbám či virům. Takto upravené rostliny jsou pak schopny odolávat neselektivním herbicidům díky schopnosti

odbourat účinnou látku herbicidu, případně ho regulovat pod škodlivou mez. Těchto vlastností lze dosáhnout také selekčním šlechtěním, avšak tento postup by byl velmi zdlouhavý a finančně náročný. Resistence sebou nese mnoho výhod- plošné herbicidy jsou levnější, rychleji se odbourávají z půdy a mohou být aplikovány po celou dobu vegetace. Půda určená k osevu také nemusí být udržována bezplevelná od počátku, což zabraňuje erozi půdy. Všechny tyto a mnohé jiné výhody jsou klíčové pro pěstování v rozvojových oblastech a napomáhá zjednodušení pěstitelství také v moderních státech.


Ozdobnice – Geneticky vytvořená rostlina sloužící pro výrobu biopaliv.

Poněkud méně obvyklé jsou úpravy směřující ke zvýšení výnosu nebo odolnosti vůči nepříznivým klimatickým podmínkám. Příprava těchto druhů transgenních plodin je již náročnější, ale pro mnoho nehostinných oblastí se může vyplatit. Často opomíjené jsou pak modifikace směřující k tomu, aby určité rostliny nebo bakterie vytvářely léčebné či dokonce očkovací látky.
Byly např. vyvinuty geneticky modifikované brambory obsahující toxin cholery, které mají po požití stejný efekt jako očkovací látka). Přenosem rekombinační DNA z beta-buněk Langerhansových ostrůvků do bakterie Escherichia coli nebo Saccharomyces cerevisce dochází ke změně tvorby proteinu v těchto bakteriích a ty poté mohou syntetizovat lidský inzulin.
Zajímavý je také výzkum bakterií, které by teoreticky mohly produkovat ropu. Vědci známé kalifornské společnosti LS9 pomocí metod GI vnesli do bakterie E. coli geny jiných bakterií. Ovlivněna pak byla hlavně syntéza a odbourávání mastných kyselin. Ty jsou totiž svou strukturou jednoduchým uhlovodíkům velico podobné. Výsledkem je pak směs uhlovodíků svým složením velmi podobná ropě."

Seminární práce obsahuje obrázky. Čistý text je cca 5 stran. Práce je částečně kompilační.