1.	Literární věda

2.	Literární žánry

2.1

Epika

2.2	Lyricko-epické žánry

2.3	Lyrické žánry

2.4	Dramatické žánry

3.	Struktura literárního díla

3.1	Tři složky

3.2

Figury

4

Poezie

4.1	Druhy stop

4.2	Prozodické systémy

4.3	Nejznámější typy ustálených veršů

4.4	Další typy ustálených veršů

4.5

Rým

4.5.1

Funkce

5.	Tematická složka literárního díla

5.1	Stylistické vyprávěčské postavy

5.1.1

Forma řeči

6	Kompoziční složka literárního díla

6.1

Druhy

7.	Ústní lidová slovesnost

7.1

Znaky

7.2

Pohádka

7.3

Druhy

7.4

Pověst

"Struktura literárního díla
Literární dílo má 3 složky
- tématická složka → způsob zobrazení hrdiny v příběhu
- kompoziční složka → způsob uspořádání (organizace) díla
- jazyková složka → základ liter. díla
- jazyk: spisovný, hovorový, slang, nespisovný, nářečí, argot (=mluva spodních vrstev – lupičů)
- obrazná pojmenování → tropy – jsou založené na přenesení významu slov
- mnohoznačnost slov
- významová pestrost
a) metafora – přenesení významu na základě podobnosti (vodotrysk noci – hvězdy)
alegorie (=jinotaj) – obsahuje skrytý smysl
synestézie – záměna smyslových vjemů (sladká slova, cítit hudbu)
personifikace – zosobnění neživých věcí – předmětů (stromy šeptaly, Vánoce klepou na dveře)
zvukomalba (Na topole podle skal, zelený mužík zatleskal.)
b) metonymie – jedná se o přenesení významu na základě věcné souvislosti (vypít sklenici, číst Jiráska, poslouchat Bethowena)
- synekdocha – zaměnit celek za část - zaměnit část za celek (nepřekročí práh, seběhlo se celé město)
c) hyperbola = nadsázka = zveličení ( 100x jsem ti to říkala)
d) litotes = zjemnění – vyjádření kladu 2 zápory (není nepořádný; ne, ona mě nemá ráda)
e) eufemismus – mírnější slova označení nepříjemné skutečnosti (až bude nade mnou tráva růst)
f) ironie – záměrné použití slova v opačném významu (Oslí uši právě dobře ke koruně sluší)
g) sarkasmus – kombinace humoru a kritiky (A tak dal Halfot místo)
h) epiteton – básnický přívlastek
- přibližuje zobrazenou skutečnost, která je vyjádřena podstatným jménem (Hloupý Honza, šíré pole, zlá Xantipa)
i) oxymóron – založena na významovém protikladu (ztrhané struny zvuk, zdravý nemocný)
j) symbol – znak, který zastupuje obecný pojem
- ♥ láska; † křesťanství, kameník – štěstí,…

Figury – vznikají pravidelným opakováním slova či slov
a) epizeuxis – opakování téhož slova v rámci jednoho verše
- (Tam žádný, žádný, žádný cíl.)
b) anafora – opakování stejného slova na začátku veršů
- (Na břehu řeky Svratky roste rozrazil. Na břehu řeky Svratky roste nízká tráva.)
c) epifora – opakování slova či slov na konci veršů
- (Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?)
d) epanastrofa – opakování téhož slova na konci verše a na začátku následujícího verše
- (Ó moře čím je ti mé hoře. Mé hoře za vlastí a přáteli.)
e) asyndeton – vynechání spojek (Dělník je mrtvý, práce je živá – vynecháno „ale“ )
f) polysyndeton – hromadění spojek (Je tráva vysoká a laskavá a vlahá)
g) inverze – změna pořádku slov (Čas nový, nové chce mít činy)
h) elipsa"

Práce je psaná v odrážkách.