1.	Aphanobionta – nebuněční = podbuněční

1.1.

Viry

1.1.1.

Charakteristika

1.1.2.

Evoluce

1.1.3.

Stavba a složení

1.1.4.

Rozmnožování viru

1.1.5.

Tři druhy virových cyklu

1.1.6.

Průběh virové infekce

1.1.7.

Virová infekce

1.1.8.

Formy virové infekce

1.1.9.

Dělení virů

1.2.

Viroidy

1.3.

Priony

2.	Archebakterie (archebacteria)

2.1.

Bakterie

2.1.1.

Charakteristika

2.1.2.

Rozdělení

2.1.3.

Prostředí

2.1.4.

Buňka

2.1.5.

Rozmnožování

2.1.6.

Využití

2.1.7.

Zneškodňování

2.2.

Sinice

2.2.1.

Buňka

2.2.2.

Rozmnožování

2.2.3.

Životní prostředí

2.2.4.

Zástupci

"Rozmnožování viru
obecně:
1) virion přilne na povrch hostitelské buňky=adsorpce, buňka musí mít specifické receptory, aby mohl přilnout=vnímavé buňky
2) vniknutí virionu do buňky=penetrace
a)živočišné viriony pronikají do buňky celé za pomoci buněčných povrchů. Postupně se zbavují působením buněčných enzymů svých obalů
b) rostlinné viriony pronikají celé, naruší buněčnou stěnu
c) u bakteriofágů proniká jen NK pomocí trubičky v bičíku (jako injekce), obaly zůstávají na povrchu buňky
3) změna metabolických procesů v buňce vlivem viru
4) Může nastat dvojí situace:
a)vlastní reprodukce vedoucí k lyzi(zničení) buňky=virulentní forma: Virion ovládne syntetický aparát buňky (enzymy, tRNA, ribozomy) a probíhají tyto procesy:
tvorba enzymů=translace časných genů-replikace NK viru (mechanismus závisí na jejím typu)
syntéza bílkovin viru=translace pozdních genů-tvorba nových virionů a jejich dozrávání=maturace. Permisivita=schopnost buňky realizovat genetický program viru
b)virogenie(u živočišných nebo rostlinných virů)=lyzogenie(u bakteriofágů)- NK viru se začlení do genomu buňky v podobě proviru(=profága) a nastává latentní fáze(vir se množí pomalu,buňka jím není omezená, vznikají infikované dceřiné buňky,které mají pozměněné vlastnosti-např.maligní transformace vlivem onkovirů). Za určitých podmínek nastává aktivace proviru (=aktivace lytických genů), dochází k uvolnění proviru a jeho reprodukci a projeví se příznaky onemocnění. Poté je opět možný vstup do latentní fáze.
5) Uvolnění virionů: buď se hostitelská buňka rozpadá nebo se uvolňují bez jejího rozpadu


3 DRUHY VIROVÝCH CYKLŮ
L+L-U BAKTERIOFÁGŮ, LYTICKÝ NEBO VIROGENNÍ U ŽIV. NEBO ROTSL. VIRŮ
Lytický- bakteriofág se připojí na receptor bakteriální buňky, který je specifický. Buněčná stěna se natráví, proděraví a DNA je vypuzena do buňky, obal zůstává venku. DNA se přepíše do mRNA (transkripce a na ribozomech se začne tvořit specifická bílkovina. Pak proběhne replikace DNA a proběhne maturace vironů a buňka se rozpadne (lyzuje)
Lyzogenní- fágová DNA se nereplikuje, začlení se do chromozomu bakterie, přenese se do dceřinných buněk-onačení: profág. Lyzogenní bakterie může přejít do lytického cyklu a dojít k lýze buňky.
Virogenní-obdoba lyzogenního cyklu. DNA virionu se napojí na DNA hostitelské buňky-název: provirus. Může se v buňce udržovat bez projevení nebo může být přenášen do dalších generací. Viry vyvolávající nádorovou transformaci buňky nazýváme onkoviry (hepres,adenoviry, retroviry,..)

PRŮBĚH VIROVÉ INFEKCE:
1) virion přilne na povrch hostitelské buňky, buňka musí mít specifické receptory, aby mohl přilnout - přichycení (adsorpce)
2) celý virion nebo pouze NK proniká do buňky – vstup (penetrace)
3) replikace NK – virus využije hostitelskou buňku, aby replikoval jeho NK
4) Buňka pak na základě enzymu replikuje z vlastních zdrojů virovou NK a syntetizuje bílkovinu kapsidy viru = syntéza virových bílkovin"

Práce je psaná v odrážkách. Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny. Obsahuje několik schémat, rozsah čistého textu je cca 10 stran.