1.	Specifické rysy literatury pro děti a mládež

2.	Včleňování folklóru do dětské literatury, charakteristika jednotlivých folklórních žánrů, sběratelé a vydavatelé folklóru v 19. a 20. století

3.	Literatura pro děti a mládež do 2. pol. 19. stol. – vývojové tendence, hlavní představitelé.

4.	Poezie pro děti publikovaná v 2. pol. 19. stol. – hlavní představitelé, vývojová tendence

5.	Umělecká próza pro děti a mládež v 2. pol. 19. stol. – dominující žánry, vývojové tendence

6.	Folklórní pohádka, její geneologické rysy, teoretikové pohádky

7.	Umělecké ztvárnění lidové pohádky v dětské literatuře, nejvýznamnější převypravovatelé

8.	Pověst v literatuře pro děti a mládež

9.	Moderní autorská pohádka

10.	Vývojové tendence literatury pro děti a mládež v období mezi dvěma světovými válkami, charakteristika tvorby významných představitelů s přihlédnutím k žánrům

11.	Historická a životopisná próza pro děti a mládež v 19. a 20. stol., její představitelé a nejvýznamnější díla

12.	Příběhová próza s dětským hrdinou, charakteristika žánru, pokus o klasifikaci, hlavní představitelé a tituly

13.	Dobrodružný příběh, charakteristika žánru, hlavní představitelé a tituly

14.	Rozvoj poezie pro děti po roce 1945 do poloviny 60. let, vývojové tendence, hlavní představitelé, typologie poezie pro děti

15.	Charakteristika poezie pro děti od 70. let o současnosti, pokus o typologii, nejvýznamnější básníci, sbírky

16.	Brak v literatuře pro děti a mládež

17.	Lidová a autorská pohádka ve světové literatuře pro děti

18.	Příběhová próza s dětským hrdinou ve světové literatuře pro děti a mládež

19.	Dobrodružná tématika ve světové literatuře pro děti a mládež

20.	Významní představitelé poezie ve světové literatuře pro děti a mládež

21.	Teorie a kritika literatury pro děti a mládež

"1. SPECIFICKÉ RYSY LITERATURY PRO DĚTI A MLÁDEŽ
- autor přihlíží ke schopnostem a potřebám dětského čtenáře při volbě tématu, kompozici i při volbě jazykových prostředků
- témata: události a vztahy blízké dětskému čtenáři
- tematika odpovídá obrazotvornosti dětského čtenáře a postojům, které je schopen zaujmout
- v současnosti se autoři snaží téma zobrazit z pohledu dítěte a zároveň s nadhledem dospělého
- Současná teorie čtenářství mluví o několika etapách:
1. období předškolního věku
- lidová pohádka, jednodušší autorská pohádka
- hlavně veršované texty, říkadla, ukolébavky, jazykolamy, rozpočitadla
- čtenářské období začíná nejčastěji s nástupem dítěte do školy
2. mladší školní věk (7 – 11 let)
- lidová i uměla poezie, lidová i autorská pohádka, pověst, příběh s dětským hrdinou, dobrodružný příběh, postupně literatura naučná a uměleckonaučná
3. starší školní věk (pubescence)
- příběhy o dospívání (dívky), literatura dobrodružná, fantazy literatura,
- vzrůstá zájem o naučnou a populárně naučnou literaturu
- čtenářství a jeho současný obsah
- od zavedení povinné školní docházky (1774) se pojmy čtenář a čtenářství vyvíjely
- do poč. 90. let převládala poměrně jednostranná představa o čtenáři jako jedinci, který zvládl techniku čtení, který si uvědomuje význam textu, zaujímá k textu vnitřní vztah a čtení se pro něj stalo součásti poznávání světa a způsobu existence v něm →
→ čtenář = umí číst, čte rad, orientuje se v literatuře
- od 90. let se pohled na čtenářství výrazně změnil, častěji se užívá termín čtenářská gramotnost = čtenář je schopen kriticky posuzovat čteny text a tak je schopen orientovat se nejen v literatuře, ale i v okolním světě (= schopnost nadhledu) + všechna další kriteria starší definice
- literatura pro děti a mládež (= LIML) je jedním z prostředků rozvoje lidské gramotnosti
- rámcový vzdělávací program počítá na 2. stupni s několika druhy čtení:
→ čtení praktické (přiměřeně rychle číst)
→ čtení věcné = studijní (čteni = prostředek pro získání informaci)
→ čtení kritické
→ čtení prožitkově (individuální četba, umělecké texty)
- určuje základní vzdělávací cíle, jichž má byt dosaženo v literární výchově → cíle jsou komplexnější, literatura a LIML se uplatňuji v tzv. průřezových tématech (např. ve výchově
demokratického občana, výchově k myšlení v evropských souvislostech)
- Obsahová struktura a funkce LIML
- LIML = lit. tvorba, která je přímo určena věkové kategorii posluchačů a čtenářů od 3 - 5 let
- v současnosti je plnohodnotnou součásti národní literatury a vyznačuje se všemi základními funkcemi literatury umělecké
- základní fce. literatury: estetická
poznávací
výchovná
zábavná
- v LIML jsou zvýrazněny fce výchovná a zábavná (v optimálním případě jsou obě vyvážené)
- např. pohádky Miloše Macourka (Mach a Šebestova, Arabela) – děti se pobaví i dozví
-- fce fyziologická = některé texty LIML vznikly, aby procvičovaly mluvidla a zvládnuti kultury mluveného jazyka (Fr. Kaberle: Brousek pro tvůj jazýček)
- do pol. 19. stol. sloužila hlavně k výchově a vzdělávaní děti, chyběl jí humorný rozměr a estetické působeni
- v 2. pol. 19. stol. dochází k rozvoji moderní LIML
- Obsahová struktura LIML (tvoří ji 3 základní složky):
1. literární tvorba intencionální = záměrná (už při vzniku je určena dětem)
2. literární tvorba neintecionální = nezáměrná (Robinson Crusoe, Gulliverovy cesty)
3. lidová slovesnost..."

Některé pasáže týkající se autorů, kteří se vyskytují ve více otázkách najednou, se opakují.