1.

Úvod

2.	Neurologie jako věda

2.1.	Slavní neurologové

3.	Problematika nádorů mozku

3.1.	Benigní nádory

3.2.	Maligní nádory

4.	Záchvatovité poruchy

4.1.

Epilepsie

4.2.

Migréna

5.	Problematika mozkových příhod

5.1.	Mozkové ischemie

5.2.

Krvácení

6.	Problematika roztroušené sklerózy (sclerosis multiplex)

7.	Problematika Parkinsonovy nemoci a jiné

7.1.	Parkinsonova nemoc

7.2.

Demence

8.	Slovník cizích pojmů

9.

Závěr

10.	Použité zdroje

"Problematika nádorů mozku
Každý orgán lidského těla je ohrožen rakovinovým bujením. Tak je to i s lidským mozkem – je ohrožen primárním bujením (z tkání mozku či míchy, jejich obalů, podvěsku mozkového) i sekundárním bujením (následkem metastáz z jiného orgánu v těle).
Přímým účinkem mozkového nádoru je nahrazení nebo stlačení tkáně, to narušuje funkci utlačovaného nádoru a často způsobuje epileptické záchvaty. Mezi nepřímé účinky nádorů mozku je zahrnován zvýšený nitrolebeční tlak, který je běžný hlavně v nádorech vznikajících uvnitř soustavy mozkových komor nebo v těch nádorech, které tyto komory stlačují.
Mezi příznaky nádoru na mozku patří již zmíněné epileptické záchvaty a zvýšený nitrolebeční tlak. Dále to je bolest hlavy a ložiskové neurologické potíže. Přítomnost mozkového nádoru může také způsobovat obtíže nebo změny řeči, sluchu, zraku nebo motorických funkcí. Diagnóza bývá stanovena pomocí MRI, CT nebo radioizotopového vyšetření. Chirurgický zákrok je obvykle nezbytný pro úlevu od nadměrného tlaku a pro odstranění celého novotvaru nebo alespoň jeho části; to vše může být zakončeno radioterapií, která výsledky jen podpoří. Otoky obklopující nádor mohou být zredukovány za pomocí léků.

Benigní nádory
Benigní nitrolebeční nádory se uvnitř mozku nešíří a díky jejich zapouzdření ani netvoří metastázy do vzdálených míst. Nejběžnějšími benigními nádory jsou nádory Schwannových buněk, nádory lebky a meningeomy (ty ovšem mohou být i maligní svou lokalizací).
CT mozku: meningeom


[obrázek]
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Meningeomy

Adenomy hypofýzy vznikají v oblasti jamky hypofýzy (fossa hypophysialis). Tyto nádory stlačují spodní stranu oblasti překřížení zrakových drah (chiasma opticum) a tím způsobují zrakové defekty, kromě toho jsou také příčinou zvýšení nitrolebečního tlaku v důsledku stlačení hypothalamu a třetí mozkové komory. Mnoho z hypofyzárních adenomů produkuje hormony stimulující např. nadměrný růst nebo laktaci. V těchto případech je potřebné jejich chirurgické odstranění skrze nos nebo kraniotomie, malé adenomy hypofýzy mohou být potlačeny léky.
Kraniofaryngeomy se vytváří ze zbytků embryonální tkáně v ústní klenbě, šíří se směrem vzhůru a způsobují podobné následky jako adenomy hypofýzy. Kraniofaryngeomy z velké části obsahují velké množství vápníku, proto bývají viditelné na RTG snímcích. Pro jejich odstranění je nutná kraniotomie.
Koloidní cysty se mohou vytvářet uvnitř mozkových komor. Jsou velmi malé, proto zřídka způsobují nějaké příznaky, občas však mohou zablokovat proudění mozkomíšního moku a způsobit zvýšení nitrolebečního tlaku, které má za následky bolesti hlavy a ztráty vědomí."

Masarykovo gymnázium, příspěvková organizace, Příbor.
Práce obsahuje několik fotografií a schémat, rozsah čistého textu je cca 9 stran.