1.	Zákaznický servis

1.1.	Předprodejní složky zákaznického servisu

1.2.	Prodejní složky zákaznického servisu

1.3.	Poprodejní složky zákaznického servisu

2.	Teorie zásob

2.1.	Význam zásob

2.2.	Členění zásob

2.3.	Proč udržovat zásoby?

3.	Měření efektivity řízení zásob, normování zásob

3.1.	Měření efektivity řízení zásob

3.2.	Normování zásob

4.	Zásobovací logistika

4.1.	Řízení zásob v podmínkách nejistoty

4.2.	Finanční aspekty zásobovací strategie

4.3.	Náklady na udržování zásob

5.	Příznaky špatného řízení zásob

5.1.	Příznaky špatného řízení zásob

5.2.	Metody efektivnějšího řízení zásob

5.2.1.

Systém zásobování synchronizovaného s výrobou

5.2.2.

Systém JIT

5.2.3.

ABC analýza

5.2.4.

XYZ analýza

6.	Řízení zásob

6.1.	Prognózování

6.2.	Model zásob EOQ

7.	Řízení toku materiálů

7.1.	Bod rozpojení

7.2.	Koncepce Total Quality Management

"2. Teorie zásob – význam zásob, členění zásob, důvody držení zásob
Význam zásob
Zásobování je jednou z nejdůležitějších podnikových aktivit – zajišťuje hmotné i nehmotné výrobní činitele potřebné k činnosti podniku. Pro podnik mají jak pozitivní, tak i negativní význam:
Negativní význam spočívá hlavně v tom, že:
• váží kapitál,
• spotřebovávají práci a prostředky a
• nesou s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti nebo neprodejnosti.
Na druhé straně však zásoby:
• řeší časový, místní, kapacitní a sortimentní nesoulad mezi výrobou a spotřebou,
• zajišťují plynulost výrobního procesu
• kryjí různé nepředvídané výkyvy.

Zásoby představují pro podnik nákladnou záležitost, proto předmětem řízení jsou prakticky všechny suroviny, polotovary a výrobky, které procházejí trhem.
Cílem řízení zásob je zvyšovat rentabilitu podniku (čistý zisk/kapitál), předvídat dopad podnikových strategií na stav zásob a přispět k minimalizaci celkových nákladů logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis.

Častým problémem bývá strategie udržování nadnormativních objemů zásob (pojistných zásob) – nadměrná hladina zásob totiž snižuje rentabilitu podniku, a to dvojím způsobem:
1. Jednak se snižuje čistý zisk o náklady spojené s udržováním těchto zásob
2. Zvyšuje se celkový kapitál o částku vázanou v těchto zásobách.

Jestliže se management rozhodne objednávat menší množství zásob a potřebuje zjistit, jaký to bude mít vliv na rentabilitu podniku, musí porovnat úspory v nákladech na udržování zásob se zvýšenými náklady na objednávání a přepravu (v souvislosti s častějším objednáváním menších dodávek) → s tím souvisí logistika s nejmenšími celkovými náklady.
Je to takový stav, kdy se minimalizuje (z pohledu logistiky spíše optimalizuje) součet následujících logistických nákladů, ovšem za předpokladu, že bude dodržena stanovená úroveň zákaznického servisu. Jedná se o tyto náklady (zopakování):
- Náklady na udržování zásob
- Množstevní náklady
- Náklady na vyřizování objednávek
- Náklady na informační systém
- Skladovací náklady
- Přepravní náklady.

Dosažení optimálního vztahu mezi náklady na udržování zásob a úrovní zákaznického servisu vyžaduje kvalitní plánování, kdy lze vyloučit přesuny zásob mezi jednotlivými lokálními sklady a transfery malých objemů zboží. Plánování zásob je závislé na dostupnosti potřebných informací – ke zkvalitnění řízení zásob dochází tehdy, má-li management k dispozici informace použitelné při plánování zásob. Proto i v této oblasti je velmi důležitá existence integrovaného logistického informačního systému, který snižuje vznik mylných informací a časových zpoždění."

Práce obsahuje několik schémat, tabulek, grafů a vzorců. Rozsah čistého textu je cca 37 stran. Klíčové pojmy jsou tučně zvýrazněny.