1.	Úvod do předmětu

1.1.	Cíl předmětu a jeho význam

1.2.	Krizová legislativa – opakování

1.3.	Bezpečností systém – opakování

1.4.	Integrovaný záchranný systém – opakování

1.5.	Typové a bezpečnostní plány – opakování

2.	Mimořádné události, dělení, krizové stavy a situace

2.1.	Krize a příčiny jejich vzniku

2.2.	Kvantifikace krizí

2.3.	Riziko, zranitelnost, hrozba

2.4.	Obecná charakteristika mimořádné události a krizové situace

2.5.	Krize organizace

3.	Model, modelování, modelová situace

3.1.	Model – definice, význam

3.2.	Modelování – definice, principy

3.3.	Rozhodovací postup při přípravě modelu a modelování

3.4.	Obecná klasifikace modelů

3.5.	Specifická klasifikace modelů

3.6.	Systémový přístup k modelování

3.7.	Otázky do semináře (v přednášce)

4.	Teorie grafů a její využití pro modelování

4.1.	Základní pojmy teorie grafů

4.2.	Cesta v grafu

4.3.	Optimální cesty v grafu

4.4.	Optimální spojení míst

4.4.1.

Možný algoritmus řešení

4.4.2.

Možný příklad

4.5.	Otázky do semináře + příklady

5.	CPM a PERT

5.1.	Úvod do problematiky

5.2.	Metoda CPM (Critical Path Method)

5.3.	Metoda PERT

6.	Rozhodování a rozhodovací proces

6.1.	Struktura rozhodovacího procesu

6.2.	Situační analýza

6.3.	Analýza a formulace rozhodovacích procesů

6.4.	Retrospektivní analýza

6.5.	Nástroje podpory analýzy rozhodování

6.6.	Vybraná pravidla rozhodování

6.7.	Podstata rozhodování

6.8.	Pět kritických rolí v rozhodování

6.9.	Procesní stránka rozhodování

6.10.

Pasti rozhodování

6.11.

Překonávání chyb při rozhodování

6.12.

Varování při rozhodování

6.13.

Historie topografie

6.13.1.

Generalizace obsahu map

6.13.2.

Popis mapy

6.13.3.

Terénní předměty

6.13.4.

Hranice

6.13.5.

Komunikace

6.13.6.

Hodnocení terénu

6.13.7.

Otázky do semináře

"3. Riziko, zranitelnost, hrozba
3. 1. Riziko
Riziko obecně je ekvivalent pojmu nebezpečí.
Riziko je - kombinace četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejich následků (ČSN IEC 300-3-9:1997/01 0690/);
Podle ustanovení zákona č. 353/1999 Sb., pak „Rizikem rozumíme pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejich možných následků, které by mohly nastat během určitého období anebo za určitých okolností.
Riziko vzniká vzájemným působením hrozby a aktiva. Hrozba, která nepůsobí žádné škody na aktivu, nemusí být při analýze rizik brána v úvahu. Aktivum na které nepůsobí žádná hrozba není předmětem analýzy rizik.

Úroveň rizika je určena hodnotou aktiva, zranitelností aktiva a úrovní hrozby. Při návrhu protiopatření se používá pravidlo, které stanovuje, že náklady vynaložené na snížení rizika musí, být přiměřené hodnotě chráněných aktiv.
Zbytkové riziko je tak malé riziko, že je pro subjekt přijatelné a není nutné dělat protiopatření pro jeho snížení.

3. 1. 1. Aktivum:
Všechno co má pro subjekt (pro naši osobu, podnik, organizaci, společnost) nějakou hodnotu, která může být zmenšena působením hrozby či MU . Aktiva dělíme na hmotná (majetek, zvířata osoby, organizace) a nehmotná (informace, Know-how, autorská práva, pracovní dovednosti apod.) Smejkal, V., Rais, K.: Řízení rizik, Grada, 2006, ISBN 80-247-1667-4

3. 1. 2. Hodnota aktiva
Základní charakteristika aktiva, je založena na objektivním vyjádření obecné ceny nebo na subjektivním ocenění důležitosti aktiva pro daný subjekt. Smejkal, V., Rais, K.: Řízení rizik, Grada, 2006, ISBN 80-247-1667-4

3. 2. Zranitelnost.
Zranitelnost je nedostatek nebo slabina aktiva (případně celého subjektu nebo jeho části), který může hrozba využít pro uplatnění svého nežádoucího vlivu. Smejkal, V., Rais, K.: Řízení rizik, Grada, 2006, ISBN 80-247-1667-4

3. 2. 1. Protiopatření:
Protiopatření je postup, proces, procedura, technický prostředek nebo cokoliv, co bylo speciálně navrženo pro zmírnění působení hrozby, snížení zranitelnosti a nebo dopadu hrozby. Protiopatření se konají s cílem předejít škodám nebo usnadnit překlenutí následků vzniklé škody.
Z hlediska analýzy rizik je protiopatření charakterizováno efektivitou a náklady. Smejkal, V., Rais, K.: Řízení rizik, Grada, 2006, ISBN 80-247-1667-4

3. 2. 2. Omezení:
Stav kdy systém nemůže odvádět svůj plný a plánovaný výkon či běžně přijímanou normu výkonu. Jde o snížení funkceschopnosti systému. Stav nastává v časově vzdáleném úseku před MU.

3. 2. 3. Ohrožení:
Stav kdy dochází ke zhoršování podmínek existence systému. Vzniká stav pro postižení integrity a existence systému. Stav nastává v blízkém časovém úseku před MU."

Práce je psaná především formou odrážek. Obsahuje grafy, tabulky a schémata. Rozsah čistého textu je cca 50 stran.