1.

Úvod

2.	Přírodní poměry zájmového území

2.1	Obecné charakteristiky lokality

2.2	Hydrologické poměry vodního toku Lubina

2.3	Geologické a pedologické poměry

2.4	Geomorfologické poměry

2.5	Klimatické poměry

2.6	Biogeografické poměry

2.6.1

Pobřežní vegetace

2.6.2

Ichtyofauna

2.6.3

Ostatní fauna

3.	Charakteristika znečišťovatelů zájmového území

3.1.1

Moravan – masná výroba s.r.o. Petřvald

3.1.2

Čistírna odpadních vod Příbor

4.	Migrační bariéry, životní prostředí a společenstva ryb

4.1	Objekty na toku

4.2	Migrace ryb a jiných živočichů

4.3	Typy rybích společenstev

4.4	Ichtyologický průzkum na řece Lubina

5.	Migrační cesty pro vodní organismy

5.1	Výkonnost ryb

5.2	Parametry rybích přechodů

5.2.1

Přírodě blízké rybí přechody

5.2.2

Technické typy rybích přechodů

5.2.3

Zásady nezbytné pro všechny typy rybích přechodů

6.	Analýza výsledků k projektu opatření ke zlepšení migrační prostupnosti

6.1	Návrh rybího přechodu - migrační (rybí) rampy

6.1.1

Hodnoty minimálních průtoků

6.1.2

Provoz rybího přechodu

6.1.3

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

7.

Diskuze

7.1	Doporučená eliminační a zmírňující opatření

8.

Závěr

9.	Seznam literatury

"V horní části úseku až po Příbor protéká Lubina širokým údolím ploché Libhošťské pahorkatiny, budované flyšovými jíly, jílovci a pískovci. Pod Příborem, po přechodu do ploché Bartošovické pahorkatiny, tvořené pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění s překryvy sprašových hlín, se niva Lubiny rozšiřuje a navazuje na Oderskou nivu s mladopleistocenními a holocenními sedimenty.(CZUDEK, 1972) Lubina patří podle vyhlášky 470/2001 Sb. Ministerstva zemědělství ČR mezi významné vodní toky. Nenachází se na ní žádná větší nádrž. Celý úsek náleží do mírně teplé klimatické oblasti MT 10. (QUITT, 1971) (HOLUŠA, 2009)

Hlavní přítoky (levý/pravý)
1 Lomná (P)
2 Tichávka (P)
3 Kopřivnička (L)
4 Trnávka (P)

Z hlediska geologického oblast náleží do vnějších pásem Karpatské soustavy, tvořených souvrstvími střídajících se pískovců a břidlic křídového a tercierního stáří (flyš).
V mladším terciéru byla severovýchodní část území součástí vněkarpatské předhlubně- úzké sníženiny, která se táhla podél celých vyvrásněných Karpat. V moři se tehdy ukládaly především štěrky, písčité a vápnité jíly a písky. V okolí obce Košatka nad Odrou jejich mocnost dosahuje až 600 m. V kvartérním pokryvu jsou hojně zastoupeny pleistocenní sprašové hlíny.
V údolní nivě řeky Lubiny převažují fluviální, obzvláště písčitohlinité sedimenty. Terciérní usazeniny jsou rozšířeny také zejména v okolí místních částí Stikovce a Skorotína ve formě menilitových souvrství se střídáním tmavohnědých jílů, jílovců, pískovců, rohovců, třineckých souvrství (jíly, jílovce, písky, pískovce) a frýdeckých vrstev (šedé prachovce,pískovce).(viz. Obrázek 2) (CZUDEK, 1972) (HOLUŠA, 2009)

Výskyt unikátních geologických vrstev
V severovýchodní části území, v katastrálním území Klokočov u Příbora, je mapován unikátní výskyt zkřemenělých korálových vrstev. Tyto vrstvy jsou pozůstatkem moře, jež zde zasahovalo v období druhohor. (CZUDEK, 1972)

Pedologické poměry
Z pedologického pohledu je možné celou oblast rozdělit na dva celky a to oderskou nivu a hlavní terasu Odry a jejich přítoků. V Oderské nivě se vyskytují převážně gleje a fluvizemě, jejichž distribuce odpovídá míře ovlivnění podpovrchovou vodou. Na tyto půdy jsou vázány trvalé travní porosty, vlhké louky a velká část mokřadních společenstev charakteristických pro CHKO Poodří. Na hlavní terase se vyskytuji převážně luvizemě, místy pseudogleje, v jižní polovině území pak i hnědozemně. Na tyto půdy je vázána valná část zemědělské výroby v CHKO Poodří.
V zájmovém území se nacházejí převážně hnědozemě, illimerizované půdy podzolové, v údolí řeky Lubiny pak nivní půdy. Podél Lubiny se na holocenních fluviálních písčitohlinitých sedimentech nacházejí půdy minerálně bohaté až velmi bohaté. Hlavním půdním typem jsou fluvizemě a jílovitohlinité až hlinitojílovité gleje.
Místy se v půdním pokryvu uplatňují také kambizemě (hnědé lesní půdy), a to zejména na zvětralinách silikátových hornin. (zdroj: Plán péče CHKO Poodří, AOPK ČR, 2008) (CZUDEK, 1972) (HOLUŠA, 2009)"

Práce obsahuje množství tabulek a schémat, rozsah čistého textu je cca 23 stran.